139 / 284
137
jimkou druhu služebního poměru. Rozhodnutí o povolání navíc povinně obsahuje též
zkušební dobu, ta se ovšem u příslušníků obvykle stanové jednává též. Dle účinného
ust. § 32 služebního zákona obsahuje rozhodnutí o jmenování do služebního poměru
povinně kromě identifikačních údajů (jméno, příjmení a akademický titul, datum na-
rození, místo narození, rodné číslo a evidenční číslo státního zaměstnance), služební
označení státního zaměstnance, druh služby, obor služby, služební úřad, v němž státní
zaměstnanec bude službu vykonávat, služební místo, platové zařazení a délku kratší
doby výkonu služby, jestliže byla povolena.
Ke vzniku služebního poměru nemůže samozřejmě dojít proti vůli zaměstnance.
Každý, kdo se chce stát příslušníkem, musí o přijetí do služebního poměru požádat.
666
Stěžejním znakem služebního poměru je existence vojenské přísahy a služebního slibu
u příslušníků a státních zaměstnanců dle služebního zákona. Vojenská přísaha, resp.
služební slib má ve vztahu ke služebnímu poměru konstitutivní důsledky a též zdůraz-
ňuje vážnost vztahu příslušníka, vojáka i státního zaměstnance ke státu, proto nesmí
nástup do služby předcházet složení služebního slibu,
667
resp. vojenské přísahy.
Služební poměr vzniká dnem, který je stanoven v rozhodnutí o přijetí do služebního
poměru. Zpravidla se určí na první den v kalendářním měsíci, a to i tehdy, připadne-
-li na první den v měsíci jiný než obvyklý den služby. Proto se v rozhodnutí o přijetí
stanoví také den skutečného nástupu k výkonu služby, který může být odlišný ode dne
vzniku služebního poměru. U vojáků vzniká služební poměr dnem, který je v rozhod-
nutí o povolání stanoven jako den nástupu služby. U státních zaměstnanců dle služeb-
ního zákona vzniká služební poměr dnem, ve kterém je složen služební slib.
Ͱ. Rozsáhlejší povinnosti a omezená práva
Z celé řady povinností a práv, která upravují zákon o příslušnících, zákon o vojácích
z povolání a služební zákon jsme pro přehlednost zvolili instituty přímo či nepřímo sou-
visející jednak s řádným plněním služby, jednak s flexibilitou při plnění služebních úkolů.
Na rozdíl od vývoje v pracovním poměru, kde došlo k opuštění koncepce discipli-
nární odpovědnosti zaměstnance, ve služebním poměru z pochopitelných důvodů je
stále zachována povinnost zaměstnance dodržovat služební kázeň (ust. § 46 zákona
o příslušnících a § 70 služebního zákona), resp. kázeňská pravomoc (ust. § 50 a násl.
zákona o vojácích). Služební kázeň zákon o příslušnících vymezuje jako nestranné,
řádné a svědomité plnění služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají
z právních předpisů a rozkazů. Tím, že občan vstoupil do služebního poměru, vzniká
mu povinnost plnit povinnosti a rozkazy uložené mu nadřízenými služebními funkci-
onáři. Rozkaz nesmí příslušník splnit jen ve chvíli, kdyby jeho splněním došlo ke spá-
příplatek za vedení, příplatek za službu v zahraničí, zvláštní příplatek a ve výjimečných případech též
o osobní příplatek.
666
Tomek, P. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s komentářem, Anag 2007, str. 51.
667
Kottnauer, A. a kol. Služební zákon. Ostrava : Sagit 2002, str. 97.