136 / 284
134
Služební poměry příslušníků, vojáků a státních zaměstnanců (dle služebního zá-
kona) nejsou vnitřně totožné (homogenní) a vykazují též poměrně značné vzájemné
rozdíly.
652
Nicméně jelikož nás v této kapitole zajímají pouze základní charakteristi-
ky služebních poměrů, a tyto lze identifikovat společně pro všechny typy služebních
poměrů (odhlížíme od skutečnosti, že služební zákon ještě nenabyl v podstatné části
svých ustanovení účinnosti), budeme se konkrétním typům služebního poměru vě-
novat na příkladu pro služební poměr příznačných institutů či jejich souborů jako je
přijímací řízení, přípravná služba, vznik služebního poměru, vybrané rozsáhlejší po-
vinnosti a omezenější práva a zvláštní výhody.
ͮ. Přijímací řízení a přípravná služba
Jak zákon o příslušnících, tak zákon o vojácích z povolání a služební zákon obsahují
podrobnou úpravu výběrového řízení. Společným cílem je výběr kvalifikovaného za-
městnance. Tento výběr se přitom neodehrává pouze v rámci samotného výběrového
řízení poměřováním míry splnění zákonem stanovených předpokladů, ale též v násle-
dujícím období přípravy a je formálně zakončen zkouškou.
Přijímací řízení u příslušníků bezpečnostních sborů i vojáků z povolání je téměř totožné,
odlišné jsou některé předpoklady, zejména požadavky kladené na uchazeče k prokázání fy-
zické a psychické způsobilosti k výkonu služby a vlastní institucionální zajištění náboru.
653
Odlišnost můžeme též spatřovat v délce přijímacího řízení. Zákon o vojácích z povolání
stanoví lhůtu 6 měsíců pro vyřízení žádosti.
654
U příslušníků, vojáků i státních zaměstnanců dle služebního zákona je pro přijetí do slu-
žebního poměru vyžadováno splnění podmínky občanství, věku, způsobilosti k právním
úkonům, bezúhonností, kvalifikace a zdravotní způsobilosti (ust. § 13 a násl. zákona o pří-
slušnících, § 3 zákona o vojácích z povolání a § 17 služebního zákona). V případě pří-
slušníků i vojáků je navíc společně vyžadována značná míra apolitičnosti
655
a zdrženlivosti
652
V původním záměru též vláda počítala s tím, že se základní principy zákona o služebním poměru bez-
pečnostních sborů nebudou odchylovat od principů, na nichž byl postaven služební zákon. Tento záměr
však byl oprávněně odmítnut s poukazem na fakt, že i když se v obou případech jedná o službu státu,
je značný rozdíl, zda jde o službu „civilní“ nebo službu konanou v podmínkách prosazování státní vůle
mocenskými prostředky, mnohdy za použití zbraní. TOMEK, Petr . Zákon o služebním poměru přísluš-
níku bezpečnostních sborů s komentářem k 1. 1. 2007. Olomouc : ANAG, 2007. s. 9.
653
K aktivní komunikaci s potencionálními zájemci o vojenské povolání jsou od 1. ledna 2006 využívána
oddělení náboru Krajských vojenských velitelství. Zároveň byl vytvořen odbor náboru Ředitelství perso-
nální podpory jakožto hlavní odborný článek ve vedení, organizování a metodického řízení celého procesu
náborové činnosti. Do struktury odboru náboru bylo včleněno též oddělení pro výběr personálu v Praze.
654
Zákon o příslušnících přiznává bezpečnostním sborům oprávnění uchovávat osobní údaje o občanovi,
který přijat nebyl po dobu tří let. Tyto údaje se mohou využít při opakované žádosti občana o přijetí.
655
Zatímco tedy zaměstnavateli se obecně zakazuje dotazovat se zaměstnance na členství uchazeče o za-
městnání v politické straně (§ 316 odst. 4 ZP), příslušník i voják nesmí být členem žádné politické
strany, ani politického hnutí a rekrutující orgány jsou povinny tuto skutečnost zjišťovat.