133 / 284
131
štátnej službe a o zmene a doplnení niektorých zákonov. Zákon o vojácích z povolá-
ní
638
explicitně svůj vztah k zákoníku práce v normativní části neupravuje. Uvedený
zákon však obsahuje odkaz na jednotlivá ustanovení zákoníku práce v poznámkách
pod čarou. Konkrétně se jedná o poznámky číslo 2, 3, 13 a 17. Vzhledem k charak-
teru odkazu a jeho umístění nelze konstatovat, že by se jednalo o normativní příkaz
zákonodárce. Poznámky pod čarou nejsou normativní součástí právního předpisu.
Pojmům použitým v zákoně o vojácích z povolání, jako je mateřská dovolená (k ně-
muž se vztahuje odkaz v poznámce pod čarou č. 2), rodičovská dovolená (poznámka
pod čarou č. 3), přestávky ke kojení (poznámka pod čarou č. 13) a minimální mzda
(poznámka pod čarou č. 17) je přesto nutno při nedostatku vlastního vymezení v záko-
ně o vojácích z povolání přiřadit obsah vymezený jiným právním předpisem. Přestože
se jedná o veřejnoprávní předpis,
639
je nutno při absenci zvláštní úpravy zvážit aplikaci
soukromoprávní úpravy. Jelikož se jedná o předpis upravující výkon závislé práce, je
povaze předmětu této úpravy nejbližší úprava v zákoníku práce. Občanský zákoník
navíc o zmíněných institutech nic nestanoví.
640
Ještě rafinovanějším ve vytýčení vztahu k zákoníku práce je zákon o hl. městě Praze.
641
Funkce člena zastupitelstva hl. města Prahy je veřejnou funkcí (shodně ustanovení § 201
zákoníku práce), zákon o hl. městě Praze však nestanoví, že by byla konána v pracovním
poměru. Vztah k zákoníku práce je upraven v ust. § 56 a 57 zákona o hl. městě Praze.
Ust. § 57 zákona o hl. městě Praze stanoví, že na vztahy vyplývající z výkonu funkce
uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy se vztahují ustanovení zákoníku
práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. Hned v další větě cit. zákon upravuje, že
pro účely pracovněprávní se posuzuje odměna uvolněných členů zastupitelstva hlavní-
ho města Prahy jako příjem zaměstnanců v pracovním poměru; hlavní město Praha se
posuzuje jako zaměstnavatel a uvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy se
posuzují jako zaměstnanci. Předchozí ust. § 56 však poněkud nepatřičně přesto ukládá
aplikovat zákoník práce dle obdoby, pokud jde o rozsah a pořadí srážek z odměny.
ͭ. Výkon veřejné či státní služby ve služebním poměru
Relativně výjimečné zařazení veřejnoprávních služebních poměrů do působnosti
pracovního práva nás nutí stručně zmínit základní rysy platné právní úpravy. Jak již
bylo zmíněno, speciální právní úprava postavení státního civilního (neozbrojeného)
úřednictva má v českých zemích dlouholetou tradici. Některé instituty „úřednického
práva“ navazují na regulaci předchozího stavovského a absolutistického feudalismu,
jiné představují zcela moderní instituty a po roce 1989 je v české úpravě zřejmé snaha
navázat na tyto tradice. Příkladem mohou být podmínky přijetí do služby, kdy šlo
o požadavek státní příslušnosti (vznikající původně z inkolátu a indigenátu, později
638
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, v platném znění.
639
Srov. např. ust. § 4 zákoníku práce 1965.
640
Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1264/2001.
641
Zákon č. 131/2000 Sb., v platném znění.