Table of Contents Table of Contents
Previous Page  149 / 284 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 149 / 284 Next Page
Page Background

147

X. OSOBNÍ VÝKON PRÁCE FYZICKOU OSOBOU

Jedním z tradičních klíčových znaků pracovněprávního vztahu je osobní roz-

měr vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jedná se o znak, který zmiňuje

Doporučení v bodě 13 písm. a)

699

a lze jej nalézt též v podstatě ve všech moderních

zahraničních úpravách.

700

Pokud jde o zahraniční judikaturu lze především zmínit re-

centní rozhodnutí EAT (Employment Appeal Tribunal) ve věci James v Redcats,

701

ju-

dikaturu italského Corte di Cassazione

702

či německého BAG.

703

Z legislativních úprav

pak lze zmínit čl. 7:610 nizozemského občanského zákoníku,

704

čl. 23 kolumbijského

zákoníku práce,

705

namátkově lze pokračovat též brazilskou,

706

francouzskou,

707

jihoaf-

rickou,

708

španělskou

709

či rakouskou

710

úpravou. Současně je ovšem nutno zmínit, že

právě německý BAG prohlásil znak osobní závislosti

(persönliche Abhängigkeit)

, který

je stěžejní pro celé německé pojetí vymezení závislé práce, resp. zaměstnance, za prázd-

nou formuli

(Leerformel)

, neboť k identifikaci určitého pracovníka jako zaměstnance

přispívá nikoliv existence tohoto znaku (ve smyslu ano či ne), ale míra jeho naplnění.

Osobní výkon práce, ať již v kvalitativní podobě (míra investice pracovníka do odvá-

děné práce), či v kvantitě (ekonomický význam pracovníkem poskytovaných služeb)

totiž není příznačný jen pro výkon závislé práce, ale lze jej nalézt též u osob konajících

ekonomicky závislou samostatnou výdělečnou činnost jako je italská forma

co.co.co.

nebo

co.co.pro.

711

či německý koncept osob podobných zaměstnanci.

Tento znak je zajímavý o to více, že jedním z argumentů pro vyčlenění pracovního

práva z práva občanského byla specifická podoba vztahu zaměstnavatele a zaměstnan-

699

Casale, G. (ed.): The Employment Relationship, A Comparative Overview, International Labour Office,

Hart, Geneva 2011, str. 23.

700

Významnou odchylkou je „tâcheron“ systém, který lze nalézt v Maroku, Beningu či Gabonu. Tâcheron

je jakýmsi druhým zaměstnavatelem, který sjednává smlouvu se zadavatelem práce a sám najímá dělníky

k jejímu vykonání.

701

James v Redcats (2007) IRLR 296.

702

Srov. např. rozsudek Corte di Cassazione ze dne 6. 7. 2001, č. 9167 in (2002) II RIDL 272 a dále roz-

sudky stejného soudu ze dne 27. 11. 2002 č. 16805 in (2003) 3 MGL 127, ze dne 10. 3. 2004 č. 5508,

ze dne 9. 4. 2004, č. 4797 a ze dne 9. 4. 2004 č. 6983.

703

Rozsudek BAG ze dne 16. 3. 1994, AP č. 53 k ust. § 611 BGB dále též Nogler, L.: The Concept of

Subordination in European and Comparative Law, University of Trento, Italy, 2009, str. 42.

704

Jedná se o slova „zich verbindt“.

705

Srov. rozhodnutí kolumbijského Ústavního soudu T-992/05.

706

AM de Barros: Curso de Direito do Trabalho, 32. vyd., Sao Paolo, LTR 2006, str. 204.

707

Pelissier, J.; Supiot, A.; Jeammaud, A.: Droit du travail, Paris, 2008, str. 403.

708

Srov. Smit v Workmen’s Compensation Commissioner 1979 (1) SA 51 (A) či recentní Taljaard v Basil

Real Estate, 2006, ILJ 861 (CCMA).

709

Srov. čl. 1.1 Ley Estatuto de los trabajadores.

710

K rakouské úpravě srov. ust. § 1151 odst. 1 ABGB.

711

K jejich legálnímu vymezení srov. čl. 409 italského občanského soudního řádu (procesní definice)

a v čl. 34 zákona č. 342 z 21. 11. 2000 a čl. 61 zákonného dekretu č. 276 z 10. 9. 2003 (hmotněprávní

definice), dále Nogler, L.: The Concept of Subordination in European and Comparative Law, University

of Trento, Italy, 2009, str. 100 násl.