SLP 02 (2013)

155 / 284

153
(povinnost dodržovat socialistickou kázeň byla povýšena na zásadu pracovního práva,
srov. čl. VI zákoníku práce 1965). 744 Naopak organizaci byla uložena povinnost vše-
stranné péče o zaměstnance, zahrnující nejen péči o zdraví a odložené věci, ale též péči
o stravu, ubytování, kvalifikaci a využití volného času.745 Organizace musela zohlednit
pracovníkovy povinnosti k dětem, šlo o strpění čerpání delší mateřské a následně též
další mateřské dovolené z důvodu péče o dítě a udělování přestávek ke kojení. V pří-
padě zániku organizace docházelo k přechodu práv i povinností z pracovněprávních
vztahů, pracovní poměr nezanikal.746
ͮ. Osobní prvek v platné úpravě
Platná právní úprava osobní povahu pracovněprávního vztahu jak oproti úpravě
v OZO, tak v zákoníku práce z roku 1965 značně posílila.747 Stalo se tak především ab-
solutním vyloučením zástupu zaměstnance, znovu zavedením některých institutů po-
silujících povinnost věrnosti zaměstnance a novou úpravou důsledků smrti zaměstna-
vatele. I nadále tak platí, že zaměstnanec dává zaměstnavateli k dispozici svou pracovní
sílu (energii),748 bez omezení na určité dílo.749 Založením pracovního poměru dochází
ke vzniku osobně-právního poměru, zaměstnanec se stává právně odvislým od vůle
zaměstnavatele. 750 Zákoník práce definoval v redakci do 31. 12. 2006 výkon závislé
práce jako „výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele“; v redakci
od 1. 1. 2012 je závislá práce prací, kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává
osobně (ust. § 2 odst. 1 ZP). Vypadnutí slova „výlučně“, neodráží věcnou změnu plat-
né úpravy. 751 I nadále je zaměstnanec povinen práce konat osobně a při jejich výkonu
se nemůže nechat zastoupit jinou osobou. 752
vedlejšího pracovního poměru. Na základě novelizace provedené zákonem č. 153/1969 Sb., kterým
se mění a doplňuje zákoník práce, došlo k omezení smluvní volnosti u dohod o pracovní činnosti.
Organizace mohla sjednat dohodu s pracovníkem jen s předchozím písemným souhlasem mateřské
organizace. K důvodům nové úpravy srov. tisk 26, FS ČSSR
t0016_04.htm (Cit.: 11. 7. 2011).
744 Srov. ust. § 53 odst. 1 písm. b) a 77 zákoníku práce 1965.
745 Srov. ust. § 133 a 139 a násl. zákoníku práce 1965.
746 Srov. ust. § 249 a násl. ZP 1965. Právní úprava neobsahovala v tomto směru ani žádné výjimky po pra-
covní poměr mezi občany.
747 Galvas, M; Gregorová, Z.; Hrabcová, D.: Základy pracovního práva, Plzeň, Aleš Čeněk 2010, str. 16.
748 Tak nález Nejvyššího správního soudu Boh. A 8845.
749 Tak rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 16154, Prager juristische Zeitschrift, 1930, str. 640.
750 Obdobně Levý, P.: Mlčky učiněná úmluva o náhradě za práci přes čas, str. 35.
751 Stejnou změnu projednává též slovenský zákonodárce. Srov. Vládny návrh zákona, ktorým sa mení
a dopĺňa zákon č. 311/2001 Z. z. Zákonník práce v znení neskorších predpisov a ktorým sa menia a do-
pĺňajú niektoré zákony, tisk č. 186, Národná rada SR, 2012, zvláštní část důvodové zprávy, komentář
k bodu 2.
752 Srov. rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 21. 6. 2012, č.j. 2121/1.30/12/14.3, str. 2. Tak
tomu ale nebylo vždy. Dle ust. § 1153 OZO platilo: „Nevyplývá-li ze služební smlouvy nebo z okolností
nic jiného, je zaměstnaný povinen konati služby osobně, a nárok na služby nelze převésti.“ K v podstatě
totožnému přístupu britský Ready Mixed Conrete (1968) 2 QB 497.