Table of Contents Table of Contents
Previous Page  155 / 284 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 155 / 284 Next Page
Page Background

153

(povinnost dodržovat socialistickou kázeň byla povýšena na zásadu pracovního práva,

srov. čl. VI zákoníku práce 1965).

744

Naopak organizaci byla uložena povinnost vše-

stranné péče o zaměstnance, zahrnující nejen péči o zdraví a odložené věci, ale též péči

o stravu, ubytování, kvalifikaci a využití volného času.

745

Organizace musela zohlednit

pracovníkovy povinnosti k dětem, šlo o strpění čerpání delší mateřské a následně též

další mateřské dovolené z důvodu péče o dítě a udělování přestávek ke kojení. V pří-

padě zániku organizace docházelo k přechodu práv i povinností z pracovněprávních

vztahů, pracovní poměr nezanikal.

746

ͮ. Osobní prvek v platné úpravě

Platná právní úprava osobní povahu pracovněprávního vztahu jak oproti úpravě

v OZO, tak v zákoníku práce z roku 1965 značně posílila.

747

Stalo se tak především ab-

solutním vyloučením zástupu zaměstnance, znovu zavedením některých institutů po-

silujících povinnost věrnosti zaměstnance a novou úpravou důsledků smrti zaměstna-

vatele. I nadále tak platí, že zaměstnanec dává zaměstnavateli k dispozici svou pracovní

sílu (energii),

748

bez omezení na určité dílo.

749

Založením pracovního poměru dochází

ke vzniku osobně-právního poměru, zaměstnanec se stává právně odvislým od vůle

zaměstnavatele.

750

Zákoník práce definoval v redakci do 31. 12. 2006 výkon závislé

práce jako „výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele“; v redakci

od 1. 1. 2012 je závislá práce prací, kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává

osobně (ust. § 2 odst. 1 ZP). Vypadnutí slova „výlučně“, neodráží věcnou změnu plat-

né úpravy.

751

I nadále je zaměstnanec povinen práce konat osobně a při jejich výkonu

se nemůže nechat zastoupit jinou osobou.

752

vedlejšího pracovního poměru. Na základě novelizace provedené zákonem č. 153/1969 Sb., kterým

se mění a doplňuje zákoník práce, došlo k omezení smluvní volnosti u dohod o pracovní činnosti.

Organizace mohla sjednat dohodu s pracovníkem jen s předchozím písemným souhlasem mateřské

organizace. K důvodům nové úpravy srov. tisk 26, FS ČSSR

http://www.psp.cz/eknih/1969fs/tisky/

t0016_04.htm (Cit.: 11. 7. 2011).

744

Srov. ust. § 53 odst. 1 písm. b) a 77 zákoníku práce 1965.

745

Srov. ust. § 133 a 139 a násl. zákoníku práce 1965.

746

Srov. ust. § 249 a násl. ZP 1965. Právní úprava neobsahovala v tomto směru ani žádné výjimky po pra-

covní poměr mezi občany.

747

Galvas, M; Gregorová, Z.; Hrabcová, D.: Základy pracovního práva, Plzeň, Aleš Čeněk 2010, str. 16.

748

Tak nález Nejvyššího správního soudu Boh. A 8845.

749

Tak rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 16154, Prager juristische Zeitschrift, 1930, str. 640.

750

Obdobně Levý, P.: Mlčky učiněná úmluva o náhradě za práci přes čas, str. 35.

751

Stejnou změnu projednává též slovenský zákonodárce. Srov. Vládny návrh zákona, ktorým sa mení

a dopĺňa zákon č. 311/2001 Z. z. Zákonník práce v znení neskorších predpisov a ktorým sa menia a do-

pĺňajú niektoré zákony, tisk č. 186, Národná rada SR, 2012, zvláštní část důvodové zprávy, komentář

k bodu 2.

752

Srov. rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 21. 6. 2012, č.j. 2121/1.30/12/14.3, str. 2. Tak

tomu ale nebylo vždy. Dle ust. § 1153 OZO platilo:

„Nevyplývá-li ze služební smlouvy nebo z okolností

nic jiného, je zaměstnaný povinen konati služby osobně, a nárok na služby nelze převésti.“

K v podstatě

totožnému přístupu britský Ready Mixed Conrete (1968) 2 QB 497.