160 / 284
158
(v širokém smyslu slova) zde spočívá obvykle v péči o domácnost, v plnění manžel-
ských (partnerských) povinností, v péči o děti, ve výchově dětí a plnění dalších (domá-
cích) úkolů, které si manželé (partneři) vzájemně naplánují a uloží. Tyto úkoly budou
obvykle plněny v poměru rodinném. Skutečnost, že de lege ferenda by některé z těchto
činností byly konány též v pracovněprávním vztahu, nemůže změnit nic na poměru ro-
dinném jako společenské úlohy.
„Je pravda, že poměr služební (dnes pracovní – pozn. auto-
ra) předpokládá určitou závislost zaměstnanců na vůli zaměstnavatelově; ale závislost ta týká
se právě jen poměru služebního smlouvou založeného a věcí i poměrů služby se týkajících.
“
771
Je-li totiž zaměstnavatel prostřednictvím své manželky či partner skrze druhého
partnera schopen dosahovat splnění svých pracovních úkolů, bude si spíše svého za-
městnance vážit, než aby jím pro tuto schopnost pohrdal. A naopak zalíbení pracují-
cího manžela/manželky či partnera v druhé polovičce bude uspokojením fumgujícího
pracovněprávního vztahu tím spíše rozvito. Výkon práce sám o sobě neponižuje lid-
skou důstojnost, práce šlechtí toho, kdo ji koná. Jistě spojením pracovního a osobního
života je potenciálně manželství či registrované partnerství ohroženo více, je to však
lepší řešení ve srovnání s platnou právní úpravou, která nutí manžela/manželku či
registrovaného partnera najít si nového zaměstnance. Dále lze poukázat na závě-
ry Ústavního soudu v nálezu sp. zn. II. ÚS 231/10, kde soud judikoval, že z ust.
§ 18 zákona o rodině nelze dovodit zákaz úplaty za práci mezi manžely. Rovnost mezi
manžely či registrovanými partnery v rodinném právu je pouze provedením obecné
rovnosti mezi lidmi v důstojnosti a právech (čl. 2 Listiny). Rovni jsou si tak nejen
manželé a registrovaní partneři. Rovni jsou si všichni lidé, zejména též druh a družka
či rodiče a děti, navzdory tomu zákonodárce pracovněprávním vztahům mezi těmito
osobami nebrání. Má-li být ust. § 318 ZP chráněno specifické postavení manželů jako
zakladatelů rodiny a vychovatelů dětí (to je přeci hlavní smysl manželství dle ust. § 1
zákona o rodině), pak nelze rozumět tomu, proč pracovněprávní vztahy nesmí vznikat
též mezi registrovanými partnery.
772
Registrované partnerství je v ust. § 1 zákona č. 115/2006 Sb. o registrovaném
partnerství a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění (dále „zákon
č. 115/2006 Sb.“) vymezeno jako trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví
vzniklé způsobem stanoveným tímto zákonem. Na rozdíl od manželství zde není uve-
deno, že by hlavním účelem partnerství bylo založení rodiny a řádná výchova dětí.
V důvodové zprávě k návrhu zákona č. 115/2006 Sb. je naopak výslovně uvedeno:
„Návrh neobsahuje právní úpravu, která by umožňovala společné osvojení dítěte regist-
rovanými partnery. V oblasti náhradní rodinné péče zůstává zachována preference párů
muž – žena.“
773
Dle ust. § 13 odst. 2 zákona č. 115/2006 Sb. trvající partnerství brání
tomu, aby se některý z partnerů stal osvojitelem dítěte. Rozdílnost partnerství od man-
771
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 1941, sp. zn. 1442/39, publikované Boh. F pod
č. 10046/1941. Srov. dále rozhodnutí Nejvyššího soudu č. 18441 a Chyský, J.: Pracovní právo, str. 21.
772
Srov. část A obecné části důvodové zprávy k návrhu zákona o registrovaném partnerství, PSP tisk 969/0.
773
Srov. část A obecné části důvodové zprávy k návrhu zákona o registrovaném partnerství, PSP tisk 969/0.