161
XI. PODLE POKYNŮ ZAMĚSTNAVATELE
Znak
„podle pokynů zaměstnavatele“
poukazuje na způsob, jakým zaměstnavatel re-
alizuje právní nadřízenost vůči zaměstnanci. Jejím nástrojem je, jak konstatoval prvo-
republikový Nejvyšší správní soud,
„vázanost rozkazy zaměstnavatele v příčině konání
služeb“
.
781
Jedná se o standardní znak, který je všeobecně rozšířen v české judikatuře
782
i kontrolní praxi
783
a lze jej nalézt též v zahraničních úpravách.
784
Výkon práce dle
pokynů byl jako klíčová součást koncepce nadřízenosti zaměstnavatele zmíněn v roz-
sudku SD EU ve věci Lawrie-Blum.
785
Doporučení spojuje výkon práce podle pokynů
s uskutečňováním kontroly jedné ze smluvních stran [bod 13 písm. a) Doporučení],
což je správné, neboť zaměstnavatel udělováním pokynů nejen zadává práci, ale též
v průběhu jejího výkonu konkretizuje způsob provádění této práce a v případě jejich
porušení sankcionuje jejich nedodržení.
Zaměstnanec není
„vlastníkem výrobních prostředků“
, dává zaměstnavateli k dispozi-
ci svoji pracovní sílu, nerozhoduje však sám o způsobu svého pracovního nasazení.
786
Není ani oprávněn sám samostatně rozhodovat o způsobu provedení pracovního úko-
lu. Ve Finsku, Německu, Nizozemí a Portugalsku postačí pro splnění tohoto znaku
pouhá právní možnost dávat závazné pokyny zaměstnanci, soudy již nezkoumají, zda
zaměstnavatel opravdu dispoziční právo vykonává.
787
Postačí existence povinnosti za-
městnance poslechnout pokyn zaměstnance.
788
Stejný závěr by se nabízelo zaujmout
též v české aplikační praxi.
Příkazy k výkonu práce lze udělovat osobně, ale také prostřednictvím telefonu či
rozličných jiných elektronických zařízení.
789
Řídící funkce zaměstnavatele je do znač-
né míry zintenzivněna především detailností pokynů. Tak Nejvyšší soud na základě
absence jiných než obecných pokynů ze strany údajného zaměstnavatele judikoval, že
kapelník, který se zavázal, že bude za určitou měsíční gáži s dvoučlenným orchestrem
781
Srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 4. 1935, sp. zn. 14388/35, Boh. A 11836/1935.
782
Rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích 10 Ca 3/2003 dále, pokud jde o závislou činnost,
např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2004, č.j. 5 Afs 22/2003-55 nebo rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2011, č.j. 1 Afs 53/2011, bod 26 a násl. I k závislé práci zaujal
tento výklad Tak např. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 21. 3. 2006, č.j. 2 Afs 131/2005-49.
783
Srov. rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 11. 6. 2012, č.j. 1945/1.30/12/14.3, str. 1 a násl.
a rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 4. 6. 2012, č.j. 1797/1.30/12/14.3, str. 2 a násl.
784
Např. k italské srov. rozsudek Corte di Cassazione ze dne 6. 7. 2001, č. 9167 in (2002) II RIDL 272 a dále
rozsudky stejného soudu ze dne 27. 11. 2002 č. 16805 in (2003) 3 MGL 127, ze dne 10. 3. 2004 č. 5508,
ze dne 9. 4. 2004, č. 4797 a ze dne 9. 4. 2004 č. 6983. Pouze v Maďarsku je tomuto kritériu přikládán nižší
význam. Srov. Thematic Report 2009, Characteristics of the employment Relationship, str. 17.
785
Srov. bod 17.
786
Barancová, H.: Závislá práce, Pracovní právo – sborník, Bratislava, 2007, str. 17. Srov. Old Dutch Foods
Ltd v Teamsters Local Union č. 213 (2006) BCJ č. 3127 (BCCA).
787
Thematic Report 2009, Characteristics of the employment Relationship, str. 17.
788
Court of Appeal (1995) IRLR 493, 495 (Henry LJ) –
Lane v. Shire Roofing.
789
Srov. Czechowski, P.: Geolokalizacja pracowników – nowe wyzwania dla prawa pracy? PiZS, 2006, č. 4,
str. 7.