158 / 284
156
smrtí zaměstnavatele pracovněprávní vztah nezaniká (živnostníci, poskytovatelé zdra-
votnických služeb), trvá vždy nově alespoň 3 měsíců ode dne smrti zaměstnavatele.
Tento časový úsek jako úsek, v němž má nebo může být právo vykonáno nebo právní
úkon učiněn, lze považovat za lhůtu. Počítání času se řídí ust. § 122 občanského zá-
koníku. Prohlásí-li oprávněná osoba, že pokračuje v živnosti, resp. v poskytování zdra-
votních služeb, pracovněprávní vztah nezanikne (není proto možné nadále uvažovat
o zpětné rekonstrukci pracovněprávního vztahu) a pokračuje i po uplynutí 3 měsíců
od smrti zaměstnavatele. Zákon o zdravotních službách obsahuje v ust. § 27 odst. 3
speciální úpravu, která pokračovateli ukládá v poskytování zdravotních služeb pokra-
čovat nejpozději do 60 dnů ode dne úmrtí poskytovatele.
Protože nepeněžité závazky, v nichž je věřitelem nebo dlužníkem zaměstnanec, jsou
vázány na osobu zaměstnance, nelze je převést na jiného. Nepeněžité pohledávky (prá-
va) zaměstnance a zaměstnavatele (z jejich pracovněprávního vztahu) proto smrtí za-
městnance zanikají.
767
Práva a povinnosti, které vznikly (odvozeně) ze základních pra-
covněprávních vztahů, mohou přejít na jiného, jen jestliže v době smrti zaměstnance
ještě trvaly a jestliže se projevují v podobě peněžitých práv (pohledávek) zaměstnance
nebo zaměstnavatele. Novela zákoníku práce s účinností k 1. 1. 2012 do textu zákona
doplnila ust. § 4b, kde vylučuje pro pracovněprávní vztahy použití postoupení pohledáv-
ky. Zákoník práce 2006 nerevidoval důvody pro výpověď z pracovního poměru či oka-
mžité zrušení pracovního poměru. Platná úprava tak stále nezohledňuje zavrženíhodné
útoky spáchané smluvní stranou vůči druhé smluvní straně z důvodů nevztahujících se
k vykonávané práci či útoky vůči členům její rodiny. K dílčímu posílení osobní povahy
pracovněprávního vztahu přispěla novela ZP, která s účinností od 1. 1. 2012 umožnila
zaměstnanci nepřejít v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních
vztahů na nového zaměstnavatele (nabyvatele),
768
resp. bránit se žalobou na podstatné
zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracov-
něprávních vztahů.
769
osob, nelze tak v právním státě činit nahodile či bezdůvodně. Rovnost v právech tak v tomto případě
musí znamenat též rovnost v ochraně poskytované pracovním právem. Nutno na druhou stranu přiznat,
že Ústavní soud při přezkumu ust. § 342 ZP paradoxně konstatoval, že nová právní úprava je z hledis-
ka právní jistoty existence pracovněprávního vztahu jednoznačnější než text obsažený v právní úpravě
předchozí (nález č. 116/2008 Sb., bod 232). Možná by změnil názor, kdyby viděl následný legislativní
vývoj ust. § 342 ZP. Ústavní soud rovněž nevyhověl žádné z námitek uplatněných skupinou poslanců
vůči ust. § 342 ZP, konkrétně šlo o porušení principu právního státu (čl. 1 Listiny), vlastnického práva
(čl. 11 Listiny), jakož i práva podnikat (čl. 26 Listiny), viz bod 234 nálezu.
767
Srov. rozsudek NS SSR ze dne 27. 3. 1980, sp. zn. 5 Cz 6/80 (R 44/1982).
768
Nové ust. § 51a zákoníku práce zní:
„Byla-li výpověď ze strany zaměstnance dána v souvislosti s přechodem
práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo přechodem výkonu práv a povinností z pracovněprávních
vztahů, platí, že pracovní poměr skončí nejpozději dnem, který předchází dni nabytí účinnosti přechodu
práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo dni nabytí účinnosti přechodu výkonu práv a povinností
z pracovněprávních vztahů.“
769
Za ust. § 339 se vkložil nový § 339a, který zní: „
1) Byla-li výpověď zaměstnance podána ve lhůtě 2 měsíců
ode dne nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo nabytí účinnosti pře-