Table of Contents Table of Contents
Previous Page  154 / 284 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 154 / 284 Next Page
Page Background

152

kovým jednáním příslušníka své rodiny nebo jiného svého zaměstnance.

736

Důležitým

důvodem, pro který je zaměstnavatel oprávněn předčasně propustit zaměstnance, bylo

dle ust. § 34 zákona o soukromých zaměstnancích to, že zaměstnanec byl-li ve službě

nevěrný nebo dopustí-li se zaměstnanec násilností, porušení mravnosti nebo hrubých

urážek na cti na zaměstnavateli, jeho zástupci, příslušnících jejich rodin nebo na jiných

zaměstnancích.

737

Zaměstnavatel, který přijal do práce zaměstnance, přestože věděl, že

tento bez zákonného důvodu přerušil svůj poslední pracovní poměr, odpovídal soli-

dárně s tímto zaměstnancem předchozímu zaměstnavateli za škodu (ust. § 86 živnos-

tenského řádu).

Předpisy přijímané po únoru 1948 přispěly k odosobnění smluvních stran (pod vlivem

veřejného práva použit pojem účastníků) pracovněprávního vztahu. Do pozice zaměst-

navatele nastupuje socialistická organizace jako státem organizovaný kolektiv pracov-

níků, který pracuje zespolečenštěnými výrobními prostředky danými státem do správy,

pod jednotným vedením a plní úkoly určené státním plánem rozvoje národního hospo-

dářství.

738

Soukromé vlastnictví a s tím spojené uzavírání pracovněprávních vztahů mezi

fyzickými osobami je zakázáno, s nepatrnou výjimkou spočívající v poskytování služeb

malého rozsahu pro osobní potřebu. Pracující se stávají vlastníky výrobních prostředků

a odborová organizace vykonává nejen dozor nad dodržováním pracovněprávních před-

pisů, ale též rozhoduje v některých případech jako rozhodčí orgán.

739

V důsledku těchto

změn dochází ke stírání rozdílů mezi jednotlivými smluvními stranami pracovního po-

měru. Přesto z různých důvodů nakonec došlo (oproti úpravě v OZO) k renesanci prvku

osobní závislosti pracovníků od zaměstnavatele (státu).

740

Pracovník byl povinen pracovat zásadně osobně, výjimka byla explicitně připuštěna

pouze u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

741

a dovozovala se u pra-

covních poměrů mezi občany.

742

Možnost práce pro jinou organizaci byla podstatně

omezena

743

a pracovník byl podroben pracovní kázni s možnými kárnými opatřeními

736

Srov. ust. § 33 zákona o soukromých zaměstnancích, obdobně ust. § 82a živnostenského řádu. K dalším

předpisům a judikatuře Nejvyššího soudu srov. Chyský, J.: Pracovní právo, Praha, Orbis 1950, str. 50

a násl.

737

Živnostenský řád opravňoval v ust. § 82 písm. e) zaměstnavatele propustit pomocného pracovníka,

když vyzradil obchodní nebo výrobní tajemství nebo bez svolení majitele živnosti provozoval vedlejší

zaměstnání, které bylo na újmu jeho službám při živnosti.

738

Srov. důvodovou zprávu k ust. § 1 až 7 zákoníku práce 1965 in Zákoník práce a předpisy související,

Praha, Práce, 1966, str. 283.

739

Srov. vyhlášku Ústřední rady odborů č. 82/1965 Sb., zejména ust. § 2.

740

Důvodů je několik, zmiňme alespoň nejdůležitější. Direktivně řízené hospodářství jednak z ideologic-

kých důvodů nemohlo umožnit vyšší flexibilitu na trhu práce (cíl plné zaměstnanosti), jednak nebylo

schopno dostatečně pozitivně motivovat zaměstnance k vyšším a lepším výkonům.

741

Srov. ust. § 234 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z 1965.

742

Srov. důvodovou zprávu k ust. § 267 až 279 zákoníku práce 1965 in Zákoník práce a předpisy souvise-

jící, str. 443.

743

Srov. povinnost prokázat skončení předchozího pracovního poměru v ust. § 25 a úpravu vedlejšího pra-

covního poměru v ust. § 70 zákoníku práce 1965. Organizace mohla např. uložit pracovníkovi skončení