SLP 02 (2013)

v kapitole druhé rozborem přístupu Mezinárodní organizace práce,

normotvorné

činnosti Evropské unie a judikatury SD EU, činnosti Rady Evropy a judikatury ESLP

a vybraných recentních mezinárodních vědeckých iniciativ. Z pochopitelných důvodů

je k těmto poznatkům přihlíženo též v dalších kapitolách této knihy. Sama MOP do-

poručuje členským státům zajistit v této souvislosti přiměřené vzdělávání v mezinárod-

ních standardech, komparativním právu a soudní judikatuře. A skutečně není důvod,

proč se nepoučit z mezinárodních zkušeností, zahraničních soudních rozhodnutí či

legislativních řešení, která pomohla při identifikaci závislé práce v jiné zemi. Podle

povahy řešené otázky je proto v této knizepodán buď odkaz, nebo poskytnut stručný

exkurz.

Vymezení závislé práce zůstává ovšem především též aktuálním českým národním

problémem, jak prokazuje neustále rostoucí počet soudních rozhodnutí i ohlasy ve-

řejnosti a medií k vládní kampani boje proti nelegální práci.

Proto převážnou část

této knihy tvoří analýza české národní úpravy závislé práce, a to včetně jednotlivých

jejích definičních znaků

a v doktríně či judikatuře aplikovaných rozličných koncepcí

(testů). V rámci jednotlivých kapitol pojednávajících o znacích závislé práce jsou vedle

poznatků nauky rovněž analyzovány problémy s klasifikací určitých hraničních profesí,

jako jsou vojáci z povolání, příslušníci bezpečnostních sborů, státní zaměstnanci dle

služebního zákona, jednatelé, sportovci, osoby konající duchovenskou činnost, vězni

a osoby zadržované ve vazbě, či souvislosti s jinými obory, jako je vznik pracovněpráv-

ního vztahu bez příslušného administrativního povolení, které je vyžadováno, pra-

covněprávní režim neohlášených migrantů či racionálnost odepření pracovněprávního

statusu určitým pracovníkům jako jsou manželé, registrovaní partneři či jednatelé.

Odepření ochrany poskytované pracovním právem konateli závislé práce může mít

fatální následky nejen pro tohoto jedince, ale též jeho rodinu, a děje-li se to ve větším

rozsahu, pak též společnost daného státu. Proto Mezinárodní organizace práce nabá-

dá členy, aby vymezení závislé práce (pracovního poměru) v pravidelných intervalech

hodnotili a případně též revidovali.

Podobnou výzvu uveřejnil Evropský hospodářský

a sociální výbor, když žádal o vytvoření dostatečných prostředků umožňujících zís-

Nejedná se samozřejmě o jedinou specializovanou institutci, která se touto problematikou zabývá, zmínit

lze též the Worl Commission on the Social Dimension of Globalisation (Světovou komisi zabývající se

sociální dimenzí globalizace).

K ohlasům veřejnosti srov. Hýbner, K.: Příliš horlivý boj proti černé práci, Mladá fronta E15, deník,

vydání z úterý 17. 7. 2012, str. 17. Srov. též argumenty účastníka řízení v rozhodnutí Státního úřadu

inspekce práce ze dne 4. 6. 2012, č.j. 1797/1.30/12/14.3, str. 2 a násl. Dále

ekonomika/prace/clanek.phtml?id=760179# (Cit.: 15.10.2012). Z rozhodnutí Nejvyššího správního sou-

du lze namátkově zmínit rozsudky č. j. 2 Afs 62/2004-70, 5 Afs 22/2003-55, 1 Afs 126/2009-73, 2-Afs

131/2005-49, 1 Afs 53/2011-208, 4 Ads 75/2011-73 a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I US 352/04.

V knize je jednotně použit pojem znak, byť by z jazykového hlediska bylo místy vhodnější hovořit

spíše o kritériích. Stalo se tak z důvodu jednoznačnosti textu. Preference znaku před kritérium je

ostatně zřejmá též v legislativních textech. Srov. např. Gesetz zur Förderung der Selbstständigkeit vom

20. Dezember 1999 (BGBl. 2000 I S. 2).

Část I. Doporučení, bod 1.