50 / 284
48
ͯ. Nájem pracovní síly v letech ͭ;ͭͭ – ͭ͵ͯ8
Moderní pracovní právo se na území dnešní České republiky rozvíjí od konce 18. sto-
letí v souvislosti s rozvojem průmyslu, technickým a hospodářským pokrokem a zruše-
ním nevolnictví.
208
Překonání středověkého právního partikularismu (zejména oby-
čejového práva)
209
bylo spojeno s velkými kodifikačními pracemi konce 18. (pruský
ALR) a počátku 19. století (rakouský ABGB a francouzský Code Civil).
Rakouské kodifikační práce probíhaly po určitou dobu souběžně s pracemi na prus-
ké kodifikaci, k pruskému ALR bylo přihlíženo též v rámci komparativních prací
na osnově ABGB.
210
Přestože se výsledná podoba ABGB od pruského ALR význam-
ně lišila, jak rakouské, tak německé právo vyšlo při úpravě smlouvy služební (něm.
Dienstvertrag
) z úpravy
locatio conductio
v římském právu (tj. obecném právu). Rakouský
Obecný zákoník občanský (ABGB), vyhlášený císařským patentem č. 946/1811, ob-
sahoval úpravu námezdní smlouvy v hlavě 26. (§ 1151 a násl.). Právním následkem
uzavření námezdní smlouvy byla povinnost k práci pro jiného.
211
Úprava byla značně
inspirována římským právem, zejména principem rovnosti smluvních stran.
212
Zavádění strojů spojené s následným masovým rozšířením průmyslového způsobu
výroby a stratifikace dělnictva vedly k neustálému nárůstu skupiny osob, které ač svo-
bodné v osobních právech, staly se ve skutečnosti novodobými nevolníky. Dělníci v to-
várnách, na rozdíl od rolníků a řemeslníků byli totiž společenskými změnami vytrženi
ze známého systému vzájemné podpory, a stali se spolu se svými rodinami zcela závislý-
mi na příjmu vypláceném zaměstnavatelem. To byl jeden z důvodů, proč vzniklá situa-
ce měla brzy za následek vznik povážlivých společenských problémů. Jedním z dalších
důvodů byla změna v politickém a ekonomickém myšlení. Ekonomika 17. a 18. století
spočívala převážně na bohatství venkova (zemědělský způsob výroby) a direktivním
způsobu řízení (merkantilismus) byla nahrazena liberalismem. Stát byl přesvědčen, že
smluvní volnost smluvních stran, zejména absence státní kontroly, povede k rovnováze
v hospodářství.
208
Ke zrušení poddanství došlo (formálně) patentem Josefa II. o zrušení nevolnictví z 1. listopadu 1781.
Patent odstranil osobní závislost poddaných na vrchnosti, povolil jim svobodně uzavírat sňatky, stěhovat
se volně mimo hranice domovského panství, odcházet za vyučením řemesla nebo na studie, za prací
do průmyslových podniků apod. Skutečnou změnu však přinesl teprve revoluční rok 1848. Ke zrušení
roboty došlo v Čechách k 31. 3. 1849 a na Moravě 1. 7. 1849. Srov. Kotous, J.: Ke kořenům pracovního
práva, in Aplikované právo, 2004, č. 2, str. 52.
209
Vedle záměru úplného postižení právní materie mělo takto dojít též k vyloučení libovůle plynoucí
z nejistoty ohledně existující právní úpravy. Opominout nelze ani s nimi spojenou snahu měšťanstva
na garanci občanských práv. Srov. např. Seltenreich, R.: Pojem kodifikace a vznik soukromoprávních
kodifikací v Evropě 19. století, in: Pocta S. Radvanové k 80. narozeninám, Praha, ASPI Wolters Kluwer
2009, str. 465.
210
Rouček, F.; Sedláček, J. a kol.: Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a ob-
čanské právo platné na Slovensku a Podkarpatské Rusi, sv. I., str. 57.
211
Viz Krčmář, J.: Pracovní smlouva, Slovník veřejného práva československého, sv. III, Praha Eurolex
Bohemia 2000, str. 441.
212
Srov. Lukáš, J.: Zásady rázu sociálně-politického v rakouském právu občanském, Právník, 1911, str. 8.