51 / 284
49
Proto bylo také na služební smlouvu nahlíženo jako na čistě soukromoprávní insti-
tut spočívající v prosté výměně zboží za peníze. Nastíněný souhrn faktorů podněcoval
podnikatele, aby „nakupovali“ nejlevnější pracovní sílu, což za podmínek, kdy druhou
smluvní stranou byli ekonomicky podstatně slabší zaměstnanci, a stát neorganizoval
žádnou sociální záchrannou síť, vedlo k jednostrannému diktátu zaměstnavatele ohled-
ně pracovních podmínek. Neutěšená situace byla dále zhoršena neustávajícím přílivem
levné pracovní síly ze zemědělství. Ekonomický liberalismus přinesl na jedné straně
obrovský ekonomický vzestup, na druhé straně však nutně vedl k rozsáhlému vykořis-
ťování pracovní síly. Minimální mzdy, dlouhé pracovní směny, nedostatek dostupné
lékařské péče a absence ochrany proti pracovním úrazům, jakož i extrémně vysoký
stupeň zaměstnanosti žen a zneužívání dětské práce bylo každodenním obrazem té
doby. Chudoba byla zvlášť citelná u tzv. domácích pracovníků.
213
Absence jakýchkoliv
pravidel, soutěž s masovou výrobou (což znamenalo trvalý tlak na nízké výrobní nákla-
dy) a v neposlední řadě přísun pracovních sil, vedl k velmi nízkým mzdám. Domácí
pracovníci se přitom rekrutovali z nepotřebných manuálně pracujících, rolníkům,
dětí, starých osob a osob zdravotně postižených. Vysoké procento tvořily rovněž ženy.
Vykořisťování vedlo u domácích pracovníků k extrémní chudobě, čehož je důkazem
např. situace tkalců ve Slezsku v roce 1844.
214
Úprava služební smlouvy v ABGB byla v důsledku popsaného překotného sociál-
ního a hospodářského vývoje shledána neodpovídající požadavkům doby,
215
jak bylo
konstatováno při stém výročí ABGB v Právníku, a byla připravena revize. ABGB byl
nakonec novelizován v letech 1914, 1915 a 1916; pro pracovní právo byla významná
poslední novelizace provedena tzv. třetí dílčí novelou (9. titul, ust. § 150 až 153).
216
Třetí dílčí novela provedla nejen dílčí kodifikaci pracovního práva,
217
která byla velmi
pokroková, ale též se pro mnohé evropské státy (včetně Československa) stala příkla-
dem důslednější snahy po dosažení sociální spravedlnosti.
218
ͯ.ͭ
Rozvoj ochranářského zákonodárství, politiky zaměstnanosti
a sociálního pojištění
Zjednodušeně řečeno vedla sociálně neutěšená situace, v níž se ostatně nacházely
početné vrstvy obyvatelstva po celé Evropě, k tlaku jednak na rozvoj ochranného záko-
213
Domácí prací se rozumí výkon práce a dalších povinností, které jsou spojeny s pracovním poměrem
v bydlišti zaměstnance.
214
Srov. Halbach, G.; Paland, N.; Schwedes, R.; Wlotzke, O. Labour Law: an Overview, 5. vyd., Bonn
BMAS 1994, str. 29; a Tomeš, I; Tkáč: Kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouvy, Praha, Prospektrum
1993, str. 69.
215
Srov. Randa, A.: K revisi rak. všeob. občanského zákoníka, Právník, 1911, str. 216 a násl.
216
Cís. nař. z 19. března 1916, č. 69 ř. z. Tak například smlouva domovnická nebylo možno subsumovat
pod pojem smlouvy námezdní, což napravila třetí dílčí novela redefinováním smlouvy služební.
217
Löschnigg, G.: Arbeitsrecht, 10. vyd., Wien, ÖGB 2003, str. 43.
218
Právník v letech 1861 až 1918, in 150 let českého právnického časopisu, právo a stát na stránkách
Právníka, str. 65.