19 / 268
17
v některých specifických oblastech MHP, jako je ochrana dětí za ozbrojených konflik-
tů, nebo trestní postih válečných zločinů. Vzhledem k přítomnosti těchto příspěvků
lze stručné ohlédnutí za sto padesáti lety vývoje MHP ukončit a přesunout pozornost
k hodnocení, resp. výkladu tohoto vývoje.
. Sto padesát let mezinárodního humanitárního práva – odlišné příběhy
Vývoj mezinárodního humanitárního práva od vzniku MVČK a přijetí Lieberova
kodexu a první Ženevské úmluvy v polovině 19. století do současnosti nepodléhá jed-
noznačnému výkladu. Různí lidé, jak již bylo řečeno, v něm spatřují různé věci – v zá-
vislosti na tom, které události jim přijdou důležité i jak obecně chápou vývoj meziná-
rodních vztahů a mezinárodního práva. Lze říci, že existují čtyři hlavní příběhy o vývo-
ji MHP, které se váží k odlišným narativům. Narativy se zde rozumí
„způsoby myšlení,
které se tím či oním způsobem snaží vysvětlit shody a rozdíly mezi různými pravidly a in-
stitucemi mezinárodního práva“
.
12
Narativy se opírají o obecná ideová východiska, jimiž
poměřují veškeré jevy a procesy spojené s mezinárodním právem. Východisko říká,
jaký příběh se v oblasti mezinárodního práva odehrává, a určuje roli, kterou v něm
sehrávají jednotlivé oblasti, zde MHP. Mezi příběhy, které jsou v diskusi o vývoji MHP
a loňském výročí explicitně přítomny, popř. se k nim implicitně vztahují, patří příběh
humanizace, příběh konstitucionalizace, příběh fragmentace a příběh irelevance.
.ͷ Příběh humanizace MHP
Příběh humanizace patří mezi nejrozšířenější a nejmocnější příběhy, s nimiž se lze
v oblasti MHP, resp. mezinárodního práva setkat. Základní teze vystihuje článek ame-
rického internacionalisty Theodora Merona příznačně nazvaný
Humanizace humani-
tárního práva
z roku 2000
13
a jeho kniha
Humanizace mezinárodního práva
, která vyšla
v roce 2006 a má širší záběr.
14
Meron popisuje humanizaci MHP jako proces, kdy
„právo ozbrojených konfliktů prochází změnou a získává lidštější tvář“
.
15
Děje se tak údaj-
ně hlavně pod vlivem zásady humanity, na níž je celý systém MHP vystavěn a která
usiluje o to, aby ozbrojené konflikty, nelze-li je už eliminovat, měly aspoň omezenou
podobu a určitá jednání aby v nich byla absolutně zakázána. Svou roli při humanizaci
MHP podle Merona sehrávají rovněž další odvětví mezinárodního práva, která tlačí
na určité normativní změny na mezinárodní úrovni. Typicky jde o právo lidských práv,
jež klade důraz na ochranu jednotlivce proti moci státu a – stále více – i proti moci
nestátních aktérů včetně ozbrojených povstaleckých skupin.
16
12
LIXINSKI, Lucas. Narratives of the International Legal Order and Why They Matter.
Erasmus Law
Review,
No. 1, 2013, s. 2.
13
MERON, Theodor. Humanization of Humanitarian Law.
American Journal of International Law,
Vol. 94,
No. 2, 2000, s. 239-278.
14
MERON, Theodor.
Humanization of International Law.
Brill, 2006. ISBN 9004150609.
15
MERON, Theodor. Humanization of Humanitarian Law,
op. cit.,
s. 239.
16
Viz např. LUBELL, Noam. Challenges in applying human rights law to armed conflict.
International
Review of the Red Cross,
Vol. 87, No. 860, 2005, s. 737-754.