24 / 268
22
např. výše zmíněný institut válečných represálií), současně ale potvrzuje, že MHP zů-
stává součástí systému. Často zmiňováno nicméně bývá v souvislosti s jiným proble-
matickým průvodním rysem fragmentace mezinárodního práva, jímž je vznik norma-
tivních a institucionálních konfliktů.
30
Normativní konflikt nastává tehdy, když
„jedna
norma zakládá, vede či může vést k porušení normy jiné“
.
31
Institucionální konflikt je
spojován se situacemi, kdy dvě instituce rozhodují o tomtéž či obdobném problému,
jejich náhledy se ale liší. MHP nabízí prostor pro oba typy konfliktů. S ohledem na ab-
senci stálých soudních orgánů, jež by řešily spory týkající se této oblasti práva, jsou
nicméně relevantnější konflikty normativní.
Největší riziko, jež je v literatuře poměrně dobře zmapované, představují možné
střety mezi MHP a právem lidských práv (dále PLP). Normy PLP se aplikují jak
v době míru, tak za ozbrojených konfliktů.
32
MHP i PLP se přitom překrývají v tom,
že obě omezují způsob, jakým státy mohou nakládat se svými občany, resp. s osobami
na svém území či ve své moci.
33
Standard není nutně totožný: MHP například neza-
kazuje bojujícím stranám, alespoň za mezinárodního konfliktu, zabíjet kombatanty
druhé strany; naopak PLP podřizuje jakékoli zbavení života testu absolutní nutnosti.
Vedle toho, jak uvádí Provost,
„existuje opravdový a zásadní rozdíl mezi normativním
rámcem práva lidských práv a humanitárního práva“
, který
„se odvíjí od toho, že právo
lidských práv se soustředí /…/ na zajištění práv jednotlivců, zatímco humanitární právo
ukládá jednotlivcům přímé povinnosti“.
34
Koskenniemi ve studii připomíná, že konflik-
ty mezi PLP a MHP byly zatím obvykle řešeny aplikací zásady
lex specialis,
s upřed-
nostněním druhého režimu.
35
Poukazuje ale také na to, jak odlišně může být zásada
vykládána a že určení toho, co je zvláštní, vždy závisí na kontextu.
36
Prvky fragmentace nacházejí někteří autoři rovněž v samotném systému MHP.
Kritiku dlouhodobě vzbuzuje zejména rozlišení právního režimu ochrany podle typu
ozbrojeného konfliktu: zatímco za mezinárodního ozbrojeného konfliktu jsou kom-
batanti i civilisté pod ochranou velmi podrobného souboru norem, za konfliktu vni-
trostátního se na bojující aktéry i osoby bojů se neúčastnící vztahují jen minimální
30
Viz LINDROOS, Anja. Addressing Norms Conflicts in a Fragmented Legal System: The Doctrine of Lex
Specialis.
Nordic Journal of International Law.
Vol. 74, 2005, s. 27-66.
31
PAUWELYN, Joost.
Conflict of Norms in Public International Law.
Cambridge: Cambridge University
Press, 2003. ISBN 9780521100472, s. 175-176. Viz též VRANES, Erich. The Definition of ‘Norm
Conflict’ in International Law and Legal Theory,
European Journal of International Law,
Vol. 17, 2006,
s. 401-07.
32
Viz např. ORAKHELASHVILI, Alexander. The Interaction between Human Rights and Humanitarian
Law: Fragmentation, Conflict, Parallelism, or Convergence?
European Journal of International Law,
Vol. 19, No. 1, 2008, s. 161-182; a PROVOST, René.
International Human Rights and Humanitarian
Law.
Cambridge: Cambridge University Press, 2002. ISBN 978-0521806978.
33
Viz též LUBELL, Noam. Challenges in applying human rights law to armed conflicts,
International
Review of the Red Cross,
No. 860, 2005, s. 737-754.
34
PROVOST, René.
International Human Rights and Humanitarian Law, op. cit.,
s. 13.
35
UN Doc. A/CN.4/L.682,
op. cit.,
s. 84, par. 158.
36
Tamtéž, s. 106, par. 58.