27 / 268
25
vztahy mezi bojujícími stranami, ale jeho zastarávání. Objevují se názory, že MHP
sice původně mělo smysl a zvýšilo ochranu obětí ozbrojených konfliktů, jeho vývoj
byl ale příliš pomalý a nedokázal reagovat na změny reálné situace na bojišti. Většina
smluvních instrumentů MHP, včetně Ženevských úmluv, pochází z poloviny 20. sto-
letí – ozbrojeným konfliktem, na který reagovaly, byly tedy masivní mezistátní střety
typu druhé světové války. Takové konflikty jsou ovšem dnes spíše výjimkou. Na me-
zinárodní scéně jasně převažují konflikty vnitrostátní, konflikty se značnou asymetrií
bojujících stran a různé konflikty hybridní (zmezinárodnělé ozbrojené konflikty, tzv.
transnacionální konflikty apod.).
47
Proměnily se i bojové prostředky, jež strany v kon-
fliktu využívají. Poslední desetiletí přinesla nástup nových technologií, který se v oblas-
ti vedení konfliktů projevil např. využíváním bezpilotních letadel (drony),
48
využitím
nanotechnologií,
49
nebo přechodem k tzv. kybernetické válce.
50
Zatímco např. MVČK
má za to, že MHP si s těmito výzvami dokáže bez větších problémů poradit,
51
část
autorů si tím tak jistá není.
52
ͺ. Závěr: ͷͻͶ let mezinárodního humanitárního práva – zhodnocení
Mezinárodní humanitární právo v podobě, v jaké ho známe dnes, má za sebou již
století a půl vývoje. Tento vývoj započal založením Mezinárodního výboru Červeného
kříže (1863) a přijetím prvních instrumentů zajišťujících ochranu obětem ozbrojených
konfliktů (Ženevská úmluva z roku 1864) a regulujících způsoby a prostředky vedení
války (Lieberův kodex z roku 1863). Během následujících sto padesáti let se MHP
výrazně proměnilo: sféra jeho záběru se rozšířila z mezinárodních i na vnitrostátní kon-
flikty, byly přijaty desítky nových smluv, zformovaly se nové obyčeje, na scénu vstoupi-
li nestátní aktéři (povstalci, národně osvobozenecká hnutí aj.), došlo k propojení MHP
s jinými oblastmi mezinárodního práva a pozornost se postupně začala obracet od pri-
márních norem zakotvujících práva a povinnosti stran v konfliktu k normám sekundár-
ním, řešícím důsledky porušení MHP (např. systém mezinárodního trestního práva).
Stopadesátiletý vývoj MHP lze číst různými způsoby. Jak jsme viděli, v odborné
literatuře se objevují čtyři hlavní příběhy, do nichž je tento vývoj zasazován. Každý
příběh se opírá o specifický narativ, přičemž některé narativy se vzájemně doplňují, za-
47
Viz PHANNER, Tomi. Asymmetrical warfare from the perspective of humanitarian law and humanita-
rian action.
International Review of the Red Cross,
Vol. 87, No. 857, 2005, s. 149-174.
48
CASEY-MASLEN, Stuart. Pandora’s box? Drone strikes under jus ad bellum, jus in bello, and internati-
onal human rights law.
International Review of the Red Cross,
Vol. 94, No. 886, 2012, s. 597-625.
49
NASU, Hitoshi. Nanotechnology and challenges to international humanitarian law: a preliminary legal
assessment.
International Review of the Red Cross,
Vol. 94, No. 886, 2012, s. 653-672.
50
LIN, Herbert. Cyber conflict and international humanitarian law.
International Review of the Red Cross,
Vol. 94, No. 886, 2012, s. 515-531.
51
ICRC,
International Humanitarian Law and the challenges of contemporary armed conflicts,
Report, 31th
Conference of the Red Cross and Red Crescent, 28 November – 1 December 2011.
52
LEE, Stephen P.
Ethics andWar: An Introduction.
Cambridge: Cambridge University Press, 2012. ISBN 978-
0-521-89883-6.