SLP 09 (2015)

čenstvím států jako celkem za normy, od nichž není dovoleno se odchýlit a které mohou

být změněny pouze novými normami obecného mezinárodního práva stejné povahy“

(člá-

nek 53 Vídeňské úmluvy o smluvním právu). Spadá sem tedy např. zásada nepoužití

síly v mezinárodních vztazích, zákaz genocidy, zákaz mučení, zákaz otroctví, nebo zásada

sebeurčení národů. Na dodržování daných norem dohlížejí mezinárodní instituce v čele

s OSN a případné spory řeší mezinárodní soudní orgány (Mezinárodní soudní dvůr aj.).

Proces konstitucionalizace vede mj. k tomu, že se mezinárodní právo stává podob-

nější právu vnitrostátnímu. Utváří se zde normativní a institucionální hierarchie, kte-

rá nahrazuje či doplňuje klasický, horizontálně orientovaný, decentralizovaný systém.

Souběžně s tím dochází k modifikaci pojetí státní suverenity, která již není chápána

jako absolutní nezávislost státu, ale nově jako podmíněná ochrana poskytována státu

za předpokladu, že se „chová slušně“. Do hry také stále aktivněji vstupují jiní aktéři

než státy, včetně jednotlivců a různých nestátních aktérů. MHP patří k těm oblastem

mezinárodního práva, kde lze projevy konstitucionalizace vysledovat poměrně snadno.

Jedním z nich je rozšíření právní úpravy z konfliktů mezistátních na konflikty vnitro-

státní, ke kterému došlo v polovině 20. století. MHP tím prolomilo zásadu, že boje

probíhající na území jednoho státu jsou vnitřní záležitostí tohoto státu, do níž se me-

zinárodní společenství nemá vměšovat. Prosazuje se zásada, že jednání, jež je zakázáno

v mezistátních konfliktech, musí být protiprávní rovněž v konfliktech vnitrostátních.

Dalším projevem konstitucionalizace je podle Anne Peters průnik nestátních akté-

rů do MHP.

Nejedná se o zcela nový jev, neboť někteří nestátní aktéři – konkrétně

Mezinárodní výbor Červeného kříže, povstalci a národně osvobozenecká hnutí – se

v MHP prosadili již kolem poloviny 20. století a získali zde i omezenou právní sub-

jektivitu. Postupem doby ale v ozbrojených konfliktech nabývají na významu také jiní

aktéři, např. soukromé vojenské a bezpečnostní společnosti, nebo nadnárodní společ-

nosti, a právě pokusy vtáhnout tyto aktéry do hry, resp. do systému MHP podporují

podle Anne Peters trend konstitucionalizace. Totéž platí pro vytvoření systému mezi-

národního trestního práva a rozšíření možnosti trestního postihu jednotlivců za válečné

zločiny na všechny typy ozbrojených konfliktů.

Právě kriminalizace určitých jednání

porušujících společné hodnoty mezinárodního společenství a jejich stíhání na meziná-

rodní úrovni, před orgány vystupujícími jménem tohoto společenství, připodobňuje

mezinárodní právo k právu vnitrostátnímu a současně z něj činí systém, který se neo-

mezuje jen na prostou koordinaci vztahů mezi státy, ale má ambicióznější cíle.

ICTY,

Prosecutor v. Duško Tadić,

Case No. IT-94-1-AR72, Appeals Chamber, Decision on the Defence

Motion for Interlocutory Appeal on Jurisdiction, 2 October 1995, par. 97.

PETERS, Anne. Membership in the Global Constitutional Community. In PETERS, Anne, KLABBERS, Jan,

ULFSTEIN, Geir,

op. cit.,

s. 153-262.

Viz PLATTNER, Denise. La répression pénale des violations du droit international humanitaire appli-

cable aux conflits armés non internationaux.

Revue internationale de la Croix-Rouge,

No. 785, 1990,

s. 443-455.