211 / 268
209
k soudu nebo potrestání mimosoudnímu.
22
Přestože mnozí pachatelé zločinů spravedl-
nosti unikli, nelze zpochybnit, že mezinárodní proces s sebou přinesl nesporně kladné
výsledky, které napomohly rozvoji mezinárodního trestního práva a spravedlnosti.
Je třeba rovněž poznamenat, že na dnešní podobě mezinárodního trestního práva,
včetně stíhání válečných zločinů, má svůj podíl Komise pro mezinárodní právo. Již
shora byl zmíněn její shrnující dokument zabývající se principy norimberského tri-
bunálu a jeho rozsudku. Kromě tohoto dokumentu samozřejmě Komise rozpracovala
i mnohá další témata a jedním z nich byla rovněž příprava Kodexu zločinů proti míru
a bezpečnosti lidstva. Práci na tomto dokumentu a jeho obecné přijetí významně ztíži-
la studená válka, proto k úspěšnému završení snah o kodifikaci hmotného i procesního
práva (nebo spíše jeho významné části) došlo až v průběhu devadesátých let minulého
století. Předcházela mu však řada návrhů, mezi nimiž figuruje například návrh Kodexu
zločinů proti míru a bezpečnosti lidstva z roku 1996.
23
Válečné zločiny jsou v tomto kodexu popsány v rozsáhlém článku 20, v němž lze
opět vysledovat inspiraci Chartou IMT. Přesto jde o mnohem rozsáhlejší text zahrnu-
jící porušení humanitárního práva jak v mezinárodním tak jiném druhu ozbrojeného
konfliktu.
Komise pro mezinárodní právo rovněž přispěla svou prací při přípravě statutu stá-
lého mezinárodního trestního tribunálu. Ten sice v současnosti čelí kritice z mnoha
důvodů, které jsou velice často neoprávněné, přesto je doposud nejlepším výsledkem
vývoje stíhání zločinů podle mezinárodního práva (včetně válečných zločinů). Jeho
životaschopnost potvrzuje i nedávné přijetí definice zločinu agrese, která rozšiřuje
(pokud bude aktivována) jurisdikci MTS o čtvrtou kategorii zločinů podle meziná-
rodního práva. Přínos jeho existence potvrzuje i enormní zájem občanské společnosti
na jeho vytvoření a akceschopnosti.
24
ͺ. Dnešní stav
Stále sice působí například ICTY, nicméně se jedná o tzv. ad hoc tribunál. Jediným
dnešním (i dřívějším) stálým mezinárodním trestním tribunálem je Mezinárodní trest-
ní soud (dále jen „MTS“) zřízený Římským statutem.
25
Jeho podoba je tedy nejmoder-
nějším projevem vývoje stíhání válečných zločinů.
22
ONDŘEJ, Jan, ŠTURMA, Pavel, BÍLKOVÁ, Veronika, JÍLEK, Dalibor,
op. cit.,
s. 470.
23
Draft Code of Crimes against the Peace and Security of Mankind, ILC, YILC, 1996, vol. II (Part Two),
dostupný na webové stránce
http://legal.un.org/ilc/texts/7_4.htm.24
Podílem nevládních organizací na vytvoření MTS se zabývá například následující článek: LIPOVSKÝ,
Milan, JUNGWIRTH, Tomáš, Role některých nestátních aktérů v řízení před MTS, In
Nové trendy
odpovědnosti a řešení sporů v mezinárodním právu (vliv nestátních aktérů): Studie z mezinárodního práva
,
1. vydání, Praha: PF UK v Praze, 2012. ISBN 978-80-87146-73-6.
25
Římský statut Mezinárodního trestního soudu, 2187 UNTS 3, sjednán dne 17.7.1998, v platnosti ode
dne 1. 7. 2002, v ČR publikován pod č. 84/2009 Sb.m.s.