212 / 268
210
Mezinárodní trestní soud vznikl na základě ŘS, který vstoupil v platnost v roce 2002.
Tento soud má jurisdikci nad třemi kategoriemi zločinů podle mezinárodního práva,
a to válečnými zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidou. Čtvrtou skutkovou pod-
statou je zločin agrese, avšak zda dojde k aktivaci jurisdikce MTS nad tímto zločinem,
není v současnosti jisté.
Válečné zločiny definuje v ŘS článek 8, který ve svém prvním odstavci uvádí, že
MTS má nad válečnými zločiny jurisdikci zejména tehdy, „
jsou-li páchány v rámci plá-
nu či politické linie nebo v rámci rozsáhlého páchání trestné činnosti tohoto typu
“. Celý
rozsáhlý odstavec dvě je věnován popisu jednotlivých skutkových podstat válečných
zločinů. Písmeno a) článku 8 odst. 2 ŘS je v podstatě doslovným (s výjimkami) převze-
tím textu článku 2 Statutu ICTY. Malé rozdíly však s ohledem na formulaci první věty
příslušného ustanovení (že se jedná o akty zaměřené na osoby chráněné příslušnými
ustanoveními ŽÚ) nezpůsobují rozdíly v aplikaci. Písmeno b) článku 8 odst. 2 ŘS
pokrývá „[j]iné případy závažného porušení zákonů a obyčejů platných v mezinárod-
ních ozbrojených konfliktech“. Písmeno c) zahrnuje postižitelné akty, k nimž dojde
v ozbrojených konfliktech jiného než mezinárodního charakteru (avšak ne vnitřní ne-
pokoje či napětí).
26
Písmeno e) definuje ostatní „
závažná porušení zákonů a obyčejů
platných v ozbrojených konfliktech jiné než mezinárodní povahy
“ a opět se nevztahuje
na vnitřní nepokoje a napětí.
27
K bližšímu popisu jednotlivých skutkových podstat
a především proto, aby pomohl MTS při jejich výkladu, slouží dokument zvaný
Znaky
skutkových podstat zločinů
, který je přijímán Shromážděním smluvních stran ŘS podle
článku 9 ŘS.
Zvláštní postavení Rady bezpečnosti OSN při stíhání pachatelů zločinů podle me-
zinárodního práva respektuje i ŘS, když jí přiznává specifická práva. Rada bezpečnosti
je jedním z orgánů způsobilých zahájit řízení, neboť k tomu může dát podnět dle
článku 13 písm. b) ŘS. Protože je ŘS smluvním instrumentem, není jurisdikce MTS
na rozdíl od ad hoc tribunálu ICTY automatická a vynutitelná proti nesignatářským
státům. Při stvoření MTS totiž na rozdíl od ICTY nejednalo mezinárodní společenství
jako celek (prostřednictvím RB OSN). Proto je jurisdikce MTS založena na smluvním
základě, a to tak, že MTS jí disponuje, pokud ke spáchání zločinu dojde na území
smluvní strany nebo je zločin spáchán jejím občanem.
28
Toto omezení však neplatí
právě tehdy, pokud žalobci podnět k prošetřování dala Rada bezpečnosti (dále jen
„RB“). Důvod je stejný jako důvod pro vynutitelnost jurisdikce ICTY – to, že jejím
prostřednictvím jedná mezinárodní společenství jako celek (resp. všechny členské stá-
ty OSN), protože RB státy svěřily
„základní odpovědnost za udržování mezinárodního
míru a bezpečnosti“
.
29
26
Čl. 8 odst. 2 písm. d) ŘS.
27
Čl. 8 odst. 2 písm. f) ŘS.
28
Čl. 12 odst. 2 ŘS.
29
Čl. 24 Charty OSN.