Table of Contents Table of Contents
Previous Page  73 / 268 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 73 / 268 Next Page
Page Background

71

Čtvrtá kapitola druhé části

Návrhu článků o odpovědnosti mezinárodních organizací

upravuje situace, kdy mezinárodní organizace nese odpovědnost za jednání státu. Může

to být členský stát, ale může jít i o nečlena nebo jinou mezinárodní organizaci. Obdobná

úprava je i v kodifikaci odpovědnosti států výlučně pro státy. Pátá část

Návrhu člán-

ků o odpovědnosti mezinárodních organizací

pak obsahuje pravidla odpovědnosti státu

v souvislosti s jednáním organizace. Představuje tedy vyplnění mezery v právní úpravě

a současně obsahové propojení obou kodifikačních návrhů do jednoho souladného nor-

mativního celku. V obou těchto částech jsou tedy upraveny stejné situace, které se liší

jen formou odpovědného subjektu. Vzájemně si odpovídající ustanovení jsou v literatuře

často označována za zrcadlová. Na rozdíl od kodifikace odpovědnosti států, která může

čerpat z tisícileté historie mezistátních vztahů a uvádí bohatou kazuistiku i judikaturu,

právo mezinárodních organizací se vyvíjí ve větší míře teprve v poválečném období, a tak

komentář k

Návrhu článků

obsahuje u některých ustanovení příkladů z praxe málo, ze-

jména v klíčové páté části. Z komentáře Komise pro mezinárodní právo k

Návrhu článků

je patrná snaha tento nedostatek vyvážit citacemi judikatury mezinárodních, nebo i vni-

trostátních, soudů (je-li dostupná) nebo odborné literatury.

a) Pomoc nebo podpora (čl. ͷͺ a ͻ;)

Podle čl. 14 je odpovědná mezinárodní organizace, která poskytuje pomoc nebo

podporu státu nebo jiné mezinárodní organizaci ve spáchání mezinárodně protipráv-

ního aktu, pokud tak činí s vědomím okolností protiprávního aktu a tento akt by byl

protiprávní, kdyby ho spáchala sama pomáhající mezinárodní organizace. Podle čl. 58

odpovídá stát za pomoc nebo podporu ve spáchání protiprávního aktu mezinárodní

organizace za stejných podmínek. Zatímco pro mezinárodní organizace je toto pravi-

dlo příkladem progresivního rozvoje, u států shledal Mezinárodní soudní dvůr jeho

obyčejový charakter.

43

Pomoc nebo podporu je třeba v konkrétních případech velmi pečlivě zvažovat, zejm.

se zřetelem k její intenzitě a rozhodujícímu vlivu na spáchání protiprávního aktu.

Poskytovat státům různé formy podpory, především finanční, je hlavním posláním

celé řady mezinárodních organizací.

44

Příliš extenzivní aplikace tohoto ustanovení by

mohla zvýšit opatrnost mezinárodních organizací před možnou odpovědností a tím

ohrozit systém fungování mezinárodních půjček státům. Až skutečná praxe ukáže, jak

uchopit kritérium značné, podstatné podpory, když absolutní výše i reálný význam

a vliv finančních částek může být relativní pro velké mezinárodní organizace a naopak

pro menší projekty financované vládami států. Prosazuje se názor, že pouhé poskyt-

nutí finančních prostředků samo o sobě nepostačuje k vzniku odpovědnosti, protože

peníze jsou vždy zastupitelné a mohly by k témuž účelu vždy posloužit i z alternativní-

43

Viz. rozsudek MSD,

Application of the Convention on the Prevention and Punishment of the Crime of

Genocide (Bosnia vs. Serbia)

, ICJ Reports, s. 150, bod 420.

44

UN Doc. A/CN.4/637/Add.1, s. 26, bod 7.