SLP 09 (2015)

vídat už za to, že na organizaci přenesly potřebné kompetence a ta se později dopustila

předmětného jednání.

e) Odpovědnost člena za jednání mezinárodní organizace (čl. ͷ; a ͼ͸)

Členem mezinárodní organizace může být jak stát, tak i jiná mezinárodní orga-

nizace. Aby mohl být člen odpovědný za jednání organizace, musí k němu určitým

vymezeným způsobem aktivně přispět. A to tak, že učiní prohlášení o tom, že přejímá

odpovědnostní závazek organizace ve vztahu k poškozenému subjektu, nebo provede

nějaký jiný úkon, na jehož základě to může poškozený subjekt mylně, avšak oprávněně

vyvozovat, a tedy důvodně očekávat jeho odpovědnost. Jedná se navíc vždy o odpo-

vědnost subsidiární, která přichází v úvahu až tehdy, kdy mezinárodní organizace není

s to splnit své závazky.

ͻ. Odpovědnost mezinárodních organizací

v mezinárodním trestním právu

Ozbrojené konflikty s sebou přinášejí situace porušování mezinárodního práva,

zejm. pravidel mezinárodního humanitárního práva nebo ochrany lidských práv, ze

strany jednotlivců. V ozbrojených konfliktech současnosti, které se vyznačují plurali-

tou nestátních aktérů, je třeba řešit také odpovědnost různých sdružení jednotlivců,

kterým mezinárodní právo, na rozdíl od mezivládních mezinárodních organizací, ne-

přiznává subjektivitu. Nabízí se zavedení individuální trestní odpovědnosti právnic-

kých osob po vzoru vnitrostátního práva.

Mezinárodní společenství už od 1. světové války hledalo cesty, jak je sankcionovat,

teprve na počátku našeho století byl uveden v život stálý Mezinárodní trestní soud po-

dle Římského statutu, který vstoupil v účinnost k 1. 7. 2002. Mezinárodní trestní soud

je samostatná mezinárodní organizace, založená na základě multilaterální mezinárodní

smlouvy, kterou (byť opožděně) ratifikovala i Česká republika, na rozdíl od dřívějších

ad hoc

trestních tribunálů, fungujících jako pomocné orgány Rady bezpečnosti OSN

na základě vydaných rezolucí.

Mezinárodní soudy, stejně jako soudy vnitrostátní, musí při stíhání a souzení vá-

lečných zločinů podle mezinárodního práva dodržovat zásady spravedlivého procesu.

Je to samozřejmý důsledek univerzality lidských práv. Pokud je nedodržují, jedná se

o protiprávní stav, který je jim jako mezinárodním organizacím přičitatelný a nesou

za něj odpovědnost. Tím je mezinárodní odpovědností zajištěno i řádné fungování mezi-

Podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (z. č. 418/2011 Sb.) je právnická

osoba odpovědná za některé trestné činy v XIII. hlavě trestního zákoníku (z. č. 40/2009 Sb.) – konkrétně

projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404) a popírání, zpochybňo-

vání, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405).

Mezinárodní trestní tribunály - pro bývalou Jugoslávii a pro Rwandu, zřízené rezolucemi Rady bezpeč-

nosti OSN, rezolucí č. 827 z 25. 5. 1993, resp. rezolucí č. 955 z 8. 11. 1994.