SLP 09 (2015)

US Institute of Peace ve Zvláštní zprávě z července 2011 definoval NSA jako aktéry,

kteří jsou ochotni a schopni používat násilí k prosazování svých cílů a nejsou integro-

vání ve formálních státních institucích, jako jsou armády, prezidentské gardy, policie

nebo jednotky. Používají přitom jistý stupeň autonomie, pokud jde o politiku, vo-

jenské operace, zdroje a infrastrukturu a mají vlastní organizační strukturu (na rozdíl

např. od spontánního povstání). Definice zahrnuje jak politicky a ideologicky oriento-

vané aktéry, tak i aktéry orientované na vlastní prospěch (profit).

Státy a mezinárodní

společenství při jednáních s ONSA používají různou strategii a metody. Jedná se o ce-

lou škálu opatření od potlačování a „zadržování“ povstaleckých hnutí až po vyjednává-

ní, mediaci, a v některých případech i integraci ONSS do stávajících vládních struktur.

Zvláštní kategorii nestátních aktérů tvoří „teroristé“. Do této kategorie jsou ovšem

z propagandistických důvodů často nesprávně řazeni bojovníci za svobodu, partyzáni,

bojovníci národního osvobozeneckého hnutí a různé disidentské skupiny. Za „tero-

risty“ jsou označováni např. ozbrojené skupiny „separatistů“ na východní Ukrajině.

Široké pojetí terorismu a teroristů přinesla doktrína „války proti terorismu“ vyhlášená

prezidentem W. Bushem se všemi z toho vyplývajícími právními důsledky. Koncepce

„války proti terorismu“, prezidenta W. Bushe měla a má nejen terminologické, nýbrž

i věcné dopady pro celou oblast MHP. Skupiny ONSA se mohou lišit svým politickým

zaměřením, stupněm organizace i způsoby vzniku (dobrovolné nebo násilné rekru-

tování členů), svým složením (vedle mužů mohou být angažovány i ženy a dokonce

i děti). Není pochyb o tom, že ONSS v současnosti mnohdy hrají klíčovou roli v růz-

ných ozbrojených konfliktech vnitrostátního i mezinárodního charakteru.

Za ONSA se někdy považují i polovojenské jednotky nebo jiné ozbrojené skupiny,

které jsou pod efektivní kontrolou určitého státu a jejich statut jako ONSA je tak

sporný. Státy ovšem takovou efektivní kontrolu většinou nepřiznávají nebo popíra-

jí. Mohou se ovšem vyskytnout i jednotky, které jsou na státním aparátu nezávislé.

MHP zná i pojem „žoldnéřů“ (mercenaries), kteří nepožívají ochrany MHP s výjim-

kou základních požadavků lidskosti. Určitým problémem je ovšem jejich identifika-

ce jako žoldnéřů a prokázání skutečnosti, že bojují za peníze. Nelze pominout ani

činnost různých „soukromých ozbrojených skupin“ jako jsou američtí „contractors“

(Blackwaters), příslušníci nestátních (soukromých) ozbrojených skupin jako např.

na Ukrajině nebo činnost „dobrovolníků“ z různých států, kteří se ozbrojených kon-

fliktů ve světě zúčastňují. Státy zpravidla popírají i nasazení svých speciálních jednotek

v oblasti ozbrojených konfliktů. Působení tajných služeb je pak úplně tabu a mimo pů-

sobnost mezinárodního práva, pokud v souvislosti s jejich činností nedojde k velkému

skandálu a prozrazení jejich podvratné činnosti.

Existují ovšem i ONSA, kteří ani nevytvářejí opoziční skupiny a působí mimo rá-

mec ozbrojených konfliktů. Může se jednat o různé formy soukromé policie, soukromé

HOFMANN, Claudia, SCHNECKENER, Ulrich,

op. cit.

, s. 2. Za NSA jsou někdy označováni i jednot-

livci. Viz např. JOEY, Aw.

The Role of Non-state Actors in International Relations

edu/5124220/ The Role of Non-state Actors, s. 1.