SLP 09 (2015)

85 / 268

83
FLN, zřejmě i proto, že FLN hrozila represáliemi, budou-li pokračovat popravy zaja-
tých členů FLN.15
Problematikou NSA se zabývá i International Law Association (ILA) a v jejím
rámci zvláštní „Non-State Actors Committee“, který v dubnu 2014 na zasedání ILA
ve Washingtonu předložil již svou třetí zprávu. Zpráva se zaměřuje na primární zá-
vazky NSA podle mezinárodního práva, na sekundární pravidla jejich odpovědnosti
(např. přičitatelnost odpovědnosti, sdílenou odpovědnost, monitorování souladu cho-
vání NSA s mezinárodním právem a soukromými regulativními iniciativami atd.)16
͹. Možnosti aplikace noremMHP na činnost NSA v ozbrojených konfliktech
Ve smluvním mezinárodním právu veřejném (MPV) vážou mezinárodní instru-
menty smluvní strany, kterými jsou v případě základních norem MHP pouze státy.
Haagské úmluvy a ŽÚ, oba DP a další humanitární smlouvy nejsou otevřeny k pří-
stupu ONSS. Podle čl. 15 VÚSP mezi státy a mezinárodními organizacemi z r. 1986
je přístup státu nebo mezinárodní organizace ke smlouvě vázán na dodatečný souhlas
státu nebo mezinárodní organizace, pokud takový souhlas nebyl vyjádřen předem již
v samotné smlouvě. Důležitá je pak zásada smluvního práva obsažená v čl. 34 téže
VÚSP podle níž ze smlouvy nevznikají ani závazky ani práva pro třetí stát nebo třetí
organizace bez samotného souhlasu tohoto státu nebo této organizace. Jedná se o starý
maxim římského práva „pacta tertiis nec nocent nec prosunt“. Již zmíněný čl. 96(3)
DP I však připouští vznik závazku k respektování norem MHP pro NOH na základě
prohlášení jeho orgánu. OSS však nejsou ani mezinárodními vládními organizacemi,
na něž ve VÚSP z r. 1986 vztahuje.
Nikdo snad nepochybuje o tom, že dodržování norem MHP ze strany ONSA je
v zájmu jak jednotlivých států, účastnících se ozbrojených konfliktů, tak i mezinárod-
ního společenství jako celku a nakonec i samotných ONSS. Diskutovaným právním
problémem je především otázka právní závaznosti MHP smluvního i obyčejového pro
ONSA. Mezi tradiční argumenty popírající vázanost ONSS MHP patří argument, že
ONSS nejsou stranami ani tvůrci norem smluvního MHP a nejsou ani jeho subjekty.17
Hledají se proto jiné důvody a také názory, jak dosáhnout vázanosti ONSS normami
MHP, se liší. Pokud jde o postavení jednotlivců jako příslušníků ONSS v rámci MHP,
15 WILSON, Heather A. International Law and the Force by National Liberation Movements. Oxford:
Clarendom Press, 1998, ISBN 978-0-19-825662-5, s. 153. K národněosvobozeneckým válkám viz např.
ABI-SAAB, Georges. Wars of National Liberation in the Geneva Convention and Protocols. Vol. 165
RCADI, The Hague, Part IV, 1979, s. 353-445.
16 Non-State Actors Committee 3rd report; International Law Association (ILA), Washington Conference
2014, report; členkou tohoto výboru je z ČR Doc. JUDr. V. Bílková PhD.
17 Např. RYNGAERT, Cedric. Non-State Actors and international humanitarian law. In D’ASPREMONT,
Jean. (ed.). Participants in the International Legal Systém. Routledge, 2011, ISBN 9780415565141, s. 284-
294. Viz též ; CLAPHAM, Andrew.
The Rights and Responsibilities of Armed Non-State Actors: The Legal Landscape & Issues Surrounding
Engagement , available at: s. 7.