78 / 268
76
národní trestní justice. Dochází k vzájemnému ovlivňování
56
vznikajících pravidel, která
jsou utvářena praxí, a současně propojení odpovědnosti mezinárodních organizací i od-
povědností jednotlivců podle mezinárodního práva, a to i v institucionální rovině.
ͼ. Závěr
Ze srovnání obou
Návrhů článků
vyplývá, že u řady z obdobně nebo dokonce téměř
totožně formulovaných pravidel se u států jedná o kodifikovaný obyčej, zato pro me-
zinárodní organizace je to případ progresivního rozvoje. Odpovědnost mezinárodních
organizací je s ohledem na jejich rostoucí význam a pozvolné rozšiřování kompetencí
vhodným kodifikačním tématem. Cílem kodifikace ve smyslu přesné a logické formu-
lace právních norem je motivovat subjekty k dodržování práva a předcházení vzniku
odpovědnostních situací.
Je dobře, že Komise pro mezinárodní právo používá jednotný teoretický přístup
ve snaze vytvořit koherentní normativní systém mezinárodní odpovědnosti. Výsledný
Návrh článků
, který Komise schválila ve druhém čtení v r. 2011, vychází jak z fundova-
né analýzy mezinárodní judikatury, odborné literatury vč. aktuálních intenzivních dis-
kusí na akademické půdě a dřívější kodifikace odpovědnosti států, tak i z připomínek
a komentářů mezinárodních organizací i vlád států, které prezentovaly svá stanoviska
v rámci Právního výboru Valného shromáždění OSN.
Budoucí užívání
Návrhu článků
mezinárodním společenstvím, především ze strany
mezinárodních orgánů řešení sporů a samotných mezinárodních organizací dotvoří
neúplné nebo nejasné části a naplní je skutečným obsahem. Stejně jako u dřívějších
výstupů kodifikační činnosti, teprve praxe zhodnotí normativní kvalitu
Návrhu článků
a jeho schopnost působit efektivně v právním životě mezinárodních organizací jako
zdroj právní úpravy a respektovaný soubor pravidel, tak jako tomu již je u úspěšné
kodifikace odpovědnosti států z r. 2001.
Abstrakt:
Tento příspěvek se zabývá odpovědností mezinárodních organizací podle meziná-
rodního práva s důrazem na situace při ozbrojených konfliktech. Zaměřuje se na ko-
difikační práci Komise OSN pro mezinárodní právo a výstupy její činnosti. Hlavní ře-
šenou otázkou je vztah odpovědnosti států a mezinárodních organizací, který upravují
jak pravidla přičitatelnosti, tak případy souvisejícího chování dvou subjektů (pomoc
nebo podpora, řízení a kontrola, donucení, obcházení závazku a odpovědnost členů).
Závěrem je nastíněna odpovědnost mezinárodních organizací v souvislosti s výkonem
mezinárodní trestní justice.
Klíčová slova:
mezinárodní odpovědnost, mezinárodní organizace, ozbrojené konflikty
56
ACQUAVIVA, Guido. Human Rights Violations before International Tribunals: Reflections on
Responsibility of International Organizations.
Leiden Journal of International Law
, Vol. 20, 2007, s. 613.