SLP 08 (2014)

ZÁNIK STÁTU JAKO DŮVOD PRO MIGRACI

A JEHO PRÁVNÍ NÁSLEDKY

Milan Lipovský

Byť se to z pohledu středoevropského člověka nemusí zdát akutní, v mezinárodním

právu se v současnosti debatuje otázka, která stále nabývá na důležitosti a vzhledem

k rychlosti, s jakou právo obyčejně reaguje na měnící se situace, je velmi pravděpo-

dobné, že v době, kdy už bude potřeba odpovědi na tuto otázku znát, mezinárodní

právo bude stále tápat. Onou otázkou je, jak vyřešit právní následky spojené s tzv.

potápějícími se státy.

Dotčených oblastí mezinárodního práva, které v současnosti nedokáží odpovědět

na to, jak by se zánik státu zatopením jeho území (a bez právního nástupce) měl řešit,

je celá řada. Patří mezi ně otázky spojené s instituty státního občanství, státního ná-

stupnictví do majetku a dluhů, osudy přilehlých zón a v neposlední řadě uprchlický

status, který byl hlavním tématem konference o nepravých uprchlících, v rámci níž byl

přednesen i příspěvek, jehož výstupem je tento text. Některými ze zmíněných oblastí

se pak tento článek zabývá.

Tzv. environmentální migranti, mezi něž lze zařadit i obyvatelstvo potápějících se

států (co se tím má na mysli je vyloženo dále), nespadají pod současnou definici uprch-

líka obsaženou v Úmluvě o právním postavení uprchlíků.

Tato stať se však specifickou

uprchlickou problematikou přímo nezabývá. Namísto toho řeší ostatní problémy způ-

sobené jevy vyvolávajícími tzv. nepravé uprchlictví. Účelem je demonstrovat, že nejen

status uprchlíka (resp. jeho nedostatek) dle současné celosvětové mezinárodně právní

definice nedokáže efektivně reagovat na nové situace spojené s environmentálními

změnami, ale takových institutů je celá řada. Rozebrání některých z nich je účelem

tohoto příspěvku.

ͷ. Předpokládaný vývoj

Každá právní situace má svůj skutkový podklad, tedy reálnou situaci, na kterou se

právo aplikuje. V tomto příspěvku je jako takový skutkový podklad diskutována situ-

ace tzv. potápějících se států. Někdy najdeme termín zanikající státy. Pro účely tohoto

článku je však používán pouze termín „potápějící se stát/y“.

V důsledku stoupání hladin oceánů zaviněného táním ledovců (ať už je to vyvolá-

no lidskou činností či nikoliv) může dojít k ohrožení státnosti některých současných,

především ostrovních, států. V literatuře se často hovoří například o státech jako je

Kiribati nebo Tuvalu.

Dále se mluví o tzv. Karteretových ostrovech, ty však nejsou

Interní doktorand Katedry mezinárodního práva PF UK v Praze.

Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951.

MCADAM, J. Climate Change, Forced Migration, and International Law. New York: Oxford University

Press, 2012, s. 120.