Table of Contents Table of Contents
Previous Page  69 / 200 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 69 / 200 Next Page
Page Background

67

PRÁCE KOMISE OSN PRO MEZINÁRODNÍ PRÁVO

V OBLASTI OCHRANY OSOB V PŘÍPADĚ KATASTROF

Pavel Šturma

1

Každé vědecké zkoumání začíná otázkou: proč? V případě tématu publikace „Dnes

migranti – zítra uprchlíci? Postavení migrantů, kteří potřebují ochranu, v mezinárod-

ním právu“ se přímo nabízí otázka, jak dosavadní práce Komise OSN pro mezinárodní

právo souvisí s touto problematikou. Je zřejmé, že Komise, která má za úkol kodifikaci

a progresivní rozvoj mezinárodního práva, se specificky nezabývá (ani dříve nezabý-

vala) uprchlíky. Jejich právní postavení a ochranu řeší spíše jiné orgány OSN, jako je

Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) nebo některé lidskoprávní orgány.

Vzhledem k tématu publikace však zde nejde o „pravé“ uprchlíky, nýbrž o osoby,

které utíkají ze země původu nebo migrují i v jejím rámci z důvodů, které nejsou

uznané v definici uprchlíka v článku I Úmluvy o právním postavení uprchlíků (1951).

Jak známo, univerzální i evropská úprava uprchlictví (popř. azylového práva) neuznává

širší definici, která by za uprchlíky považovala také migrační proudy z důvodů přírod-

ních a/nebo lidskou činností způsobených (

man-made

) katastrof. Mezinárodní právo

těmto osobám zpravidla nepřiznává postavení uprchlíka, ale nanejvýš

ad hoc

řešení,

jako je dočasné útočiště.

Kromě toho však jde také o prevenci těchto jevů, tedy toho, aby se z důvodu růz-

ných pohrom lidé nedávali do pohybu, a tím se z nich nestávali „nepraví uprchlíci“ či

migranti. Pro tyto osoby je spíše než právní status třeba faktické pomoci. Když se jim

této pomoci nedostává na místě, hledají ji jinde, což představuje značnou zátěž pro

ostatní státy. Z tohoto hlediska je lepší zajistit dodávky a distribuci humanitární po-

moci na místě, než řešit příliv migrantů. V této souvislosti se v literatuře již od přelomu

80. a 90. let 20. století postuluje právo či povinnost humanitární pomoci. Hlavními

stoupenci tohoto konceptu byli francouzský lékař a politik B. Kouchner a právník

M. Bettati.

2

ͷ. Návrh článků Komise o ochraně osob v případě katastrof

I když se Komise pro mezinárodní právo nevěnuje uprchlickému právu, má na svém

programu dvě blízká témata. Jedním z nich je vyhošťování cizinců, kde Komise na svém

zasedání v roce 2014 přijala návrh článků v druhém, tj. konečném čtení.

3

Druhým

1

Vedoucí katedry mezinárodního práva PFUK a člen komise OSN pro mezinárodní právo.

2

BETTATI, M. Le droit d‘ ingérence. Mutation du droit international, Paris: O. Jacob, 1996.

3

Komise OSN pro mezinárodní právo: Návrh článků o vyhoštění cizinců z roku 2014.