Table of Contents Table of Contents
Previous Page  69 / 124 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 69 / 124 Next Page
Page Background

67

čl. 2 Protokolu č. 1 ve spojení s čl. 14. Státy tedy mají povinnost zajistit rovný přístup

ke střednímu vzdělání všem dětem, bez ohledu na jejich státní příslušnost.

Rozsáhlé studie shrnují, že školské zákony v jednotlivých evropských zemích jsou

nejednotné, což vede k rozdílnosti v přístupu ke vzdělání napříč Evropou.

60

Výše stu-

dovaná judikatura ESLP však naznačuje, že dovolávání se rovného práva na vzdělání

na základě zásady nediskriminace může vést k postupnému sjednocování školských

zákonů.

Závěr

Lze shrnout, že v oblasti mezinárodní ochrany práv nezletilých cizinců dochází

k dynamickým změnám, a to navzdory stále převládající nejednotnosti vnitrostátních

právních předpisů týkajících se zacházení s nezletilými cizinci bez doprovodu. V sou-

ladu s doporučením Výboru pro práva dětí již byly ESLP vyneseny rozsudky, které

s odkazem na článek 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod shledaly,

že sloučení nezletilého cizince s rodinou ve třetí zemi může být v rozporu s nejlepším

zájmem dítěte. Z tohoto přístupu vyplývá nejen povinnost států zakázat diskriminaci,

navracení do země původu či přemístění do jiného státu, ale i pozitivní povinnost

států poskytnout nezletilým cizincům bez doprovodu zvláštní pomoc a ochranu. Dále

vyplývá, že kombinací práva na vzdělání pod čl. 2 prot. 1 Evropské úmluvy o ochraně

lidských práv a svobod se zásadou nediskriminace pod článkem 14 Evropské úmluvy

dochází k nepřímé ochraně sociálních práv nezletilých cizinců, jelikož kritérium státní

příslušnosti pro nabytí takových práv v hostitelských zemích se postupně vytrácí.

Otázkou zůstává, do jaké míry jsou státy samotné ochotny přijmout nejlepší zájem

zranitelných dětí jako nadřazený jejich vlastním hospodářským a bezpečnostním zá-

jmům. Zároveň je však třeba připomenout, že snahy evropských států zabránit imigra-

ci nezletilých cizinců, ač mohou být jakkoliv pochopitelné, jsou bezvýsledné. Zdá se,

že uplatňování nejlepšího zájmu dítěte reflektuje nejen nebezpečné životní podmínky

v zemích původu, ale i důsledky imigračních opatření na hranicích evropského kon-

tinentu a podmínky v zařízeních pro zajištěné cizince, které jsou mnohdy v rozporu

s článkem 3 Evropské úmluvy. Ve světle Evropské úmluvy, jež je nazývána „žijícím

nástrojem“, se tak judikatura ESLP neustále vyvíjí.

60

IOM

,“Unaccompanied Minor Asylum-Seekers: Overview of Protection, Assistance, and Promising Practices

”,

by Hancilova, B., and Knauder, B., the International Organization for Migration, December 2011; FRA,

Separated, asylum-seeking children in European Union Member States

, Comparative report, European

Union Agency for Fundamental Rights, 2010.