![Show Menu](styles/mobile-menu.png)
![Page Background](./../common/page-substrates/page0069.jpg)
67
čl. 2 Protokolu č. 1 ve spojení s čl. 14. Státy tedy mají povinnost zajistit rovný přístup
ke střednímu vzdělání všem dětem, bez ohledu na jejich státní příslušnost.
Rozsáhlé studie shrnují, že školské zákony v jednotlivých evropských zemích jsou
nejednotné, což vede k rozdílnosti v přístupu ke vzdělání napříč Evropou.
60
Výše stu-
dovaná judikatura ESLP však naznačuje, že dovolávání se rovného práva na vzdělání
na základě zásady nediskriminace může vést k postupnému sjednocování školských
zákonů.
Závěr
Lze shrnout, že v oblasti mezinárodní ochrany práv nezletilých cizinců dochází
k dynamickým změnám, a to navzdory stále převládající nejednotnosti vnitrostátních
právních předpisů týkajících se zacházení s nezletilými cizinci bez doprovodu. V sou-
ladu s doporučením Výboru pro práva dětí již byly ESLP vyneseny rozsudky, které
s odkazem na článek 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod shledaly,
že sloučení nezletilého cizince s rodinou ve třetí zemi může být v rozporu s nejlepším
zájmem dítěte. Z tohoto přístupu vyplývá nejen povinnost států zakázat diskriminaci,
navracení do země původu či přemístění do jiného státu, ale i pozitivní povinnost
států poskytnout nezletilým cizincům bez doprovodu zvláštní pomoc a ochranu. Dále
vyplývá, že kombinací práva na vzdělání pod čl. 2 prot. 1 Evropské úmluvy o ochraně
lidských práv a svobod se zásadou nediskriminace pod článkem 14 Evropské úmluvy
dochází k nepřímé ochraně sociálních práv nezletilých cizinců, jelikož kritérium státní
příslušnosti pro nabytí takových práv v hostitelských zemích se postupně vytrácí.
Otázkou zůstává, do jaké míry jsou státy samotné ochotny přijmout nejlepší zájem
zranitelných dětí jako nadřazený jejich vlastním hospodářským a bezpečnostním zá-
jmům. Zároveň je však třeba připomenout, že snahy evropských států zabránit imigra-
ci nezletilých cizinců, ač mohou být jakkoliv pochopitelné, jsou bezvýsledné. Zdá se,
že uplatňování nejlepšího zájmu dítěte reflektuje nejen nebezpečné životní podmínky
v zemích původu, ale i důsledky imigračních opatření na hranicích evropského kon-
tinentu a podmínky v zařízeních pro zajištěné cizince, které jsou mnohdy v rozporu
s článkem 3 Evropské úmluvy. Ve světle Evropské úmluvy, jež je nazývána „žijícím
nástrojem“, se tak judikatura ESLP neustále vyvíjí.
60
IOM
,“Unaccompanied Minor Asylum-Seekers: Overview of Protection, Assistance, and Promising Practices
”,
by Hancilova, B., and Knauder, B., the International Organization for Migration, December 2011; FRA,
Separated, asylum-seeking children in European Union Member States
, Comparative report, European
Union Agency for Fundamental Rights, 2010.