65 / 124
63
v souladu s tímto výkladem ESDEU.
39
Unijní právo tedy usiluje o sjednocení rozdíl-
ných ustanovení týkajících se nezletilých bez doprovodu za tím účelem, aby se zlepšila
ochrana práv těchto jedinců, přičemž Listina základních práv EU v tomto procesu
nabývá na důležitosti.
Lze shrnout, že mezinárodní i evropské právo se snaží nezletilým bez doprovodu
zabezpečit zvláštní péči a pomoc a poskytnout jim odpovídající ochranu práv, a to
v souladu s nejlepším zájmem dítěte. I když je Úmluva o právech dítěte stále měkkým
nástrojem, výše uvedený vývoj práva na evropské úrovni nasvědčuje tomu, že se usta-
novení této úmluvy začínají prostřednictvím ESDEU a ESLP postupně prosazovat
ve vnitrostátním právu jednotlivých států. Další část příspěvku se zaměří na jedno ze
základních práv dětí, tedy právo na vzdělání.
. Právo na vzdělání a zásada nediskriminace
Právo na vzdělání je stanoveno v řadě mezinárodních dokumentů.
40
Tato ustanovení
zdůrazňují rovnost vzdělávacích příležitostí pro všechny a odstranění možných překá-
žek omezujících tyto příležitosti. Nezletilí bez doprovodu žádající o azyl mají základní
i středoškolské vzdělání garantováno unijním právem,
41
v této části bych se ovšem
chtěla zaměřit především na přístup ke vzdělání pro nezletilé cizince bez oprávnění
k pobytu. Většina nezletilých cizinců totiž o azyl nezažádá, což znamená, že spadá
do kategorie nezletilých cizinců bez oprávnění k pobytu.
Navzdory výše uvedeným ustanovením mají státy tendenci chránit spíše své „his-
torické“ národnostní menšiny, zatímco ochrana „nových národnostních menšin“ je
často přehlížena, jelikož se v Evropě objevily pouze v pozdější době v důsledku mig-
račních toků.
42
Současné studie ukazují, že přístup nezletilých migrantů ke vzdělání
39
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č
. 604/2013
ze dne 26. června 2013,
kterým se stanoví
kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané
státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států
. Stanovuje
rozšířená pravidla ohledně záruk týkajících se práva na zástupce, práva všech žadatelů na podrobné infor-
mace o fungování dublinského systému, a to pro nezletilé pochopitelným způsobem.
40
Úmluva o právech dítěte
, čl. 28 a 29;
Rámcová úmluva o ochraně práv národnostních menšin
, čl. 1;
Všeobecná
deklarace lidských práv
, čl. 26;
Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech,
čl. 13
a 14;
Úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace
, čl. 5;
Mezinárodní úmluva o ochraně práv
všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin
, čl. 30;
Úmluva UNESCO proti diskriminaci ve vzdělá-
vání
;
Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod
,
Dodatkový protokol k Úmluvě
, čl. 2;
Revidovaná sociální charta
, čl. 17;
OBSE Haagská doporučení o vzdělávacích právech národnostních menšin
;
Evropská charta regionálních či menšinových jazyků
.
41
Směrnice Rady 2003/9/ES
ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žada-
telů o azyl, tzv.
recepční
směrnice,
článek 10; nezletilých cizinců, kteří získali právní postavení uprchlíka,
se týká
směrnice Rady 2004/83/ES
o minimálních normách pro uznávání státních příslušníků třetích zemí
nebo osob bez státní příslušnosti za uprchlíky nebo osoby, které z jiných důvodů potřebují mezinárodní
ochranu, a o obsahu poskytované ochrany,
tzv. kvalifikační směrnice
, článek 27.
42
BENOIT-ROHMER, F.,
Les Minorités quels droits?: étude de la convention-cadre pour la protection des
minorités nationales
1999, s. 44.