11 / 144
9
LEGITIMITA NÁRODNÍCH
LIDSKOPRÁVNÍCH INSTITUCÍ
Legitimita národních lidskoprávních institucí v systému mezinárodní
ochrany lidských práv
The legitimacy of national human rights institutions in the system
of international protection of human rights
Harald Christian Scheu
Abstrakt:
V nepřehledném a místy chaotickém světě ochrany lidských práv, v němž působí nej-
různější lidskoprávní organizace, mechanismy, instituce a aktivisté, mohou národní
lidskoprávní instituce hrát důležitou roli. Tento článek se věnuje potenciálu NLPI
z pohledu spojení mezinárodní a národní dimenze ochrany lidských práv. Zvlášt-
ní pozornost je věnována roli tzv. Pařížských principů při zajištění legitimity nejen
konkrétních národních institucí, ale také samotného procesu ochrany lidských práv.
Jak ukazuje případ národních preventivních mechanismů podle Opčního protokolu
k Úmluvě OSN proti mučení, mohou z odborné spolupráce mezinárodních a vnit-
rostátních monitorovacích mechanismů profitovat obě strany. To se týká nejen věcně
správného řešení lidskoprávních problémů, ale i jejich faktické akceptace ze strany
společnosti, ve které působí.
Klíčová slova:
Národní lidskoprávní instituce, mezinárodní ochrana lidských práv, legitimita, ná-
rodní preventivní mechanismus
Key words:
National human rights institutions, international protection of human rights, legitimacy,
national preventive mechanism
ͷ. Úvod
Z pohledu právní vědy představuje vztah legitimity a legality jednu ze základních
koncepčních otázek.
1
O vymezení různých druhů legitimity a její pojmové uchopení
usiluje kromě toho řada příbuzných vědeckých oborů, jako např. filozofie, politologie
či sociologie. Jedná se tedy o klasické mezioborové téma.
2
Společný prvek v různých
1
Viz podrobněji BOGUSZAK, Jiří, ČAPEK, Jiří, GERLOCH, Aleš.
Teorie práva
. 2. přepracované vydání,
Praha: Aleš Čeněk, 2004, s. 208-229
2
Srov. např. ADAMOVÁ, Karolina, KŘÍŽOVSKÝ, Ladislav.
Základy politologie
. 2. doplněné vydání,
Praha: C.H. Beck, 2014, s. 150.
„Proto je pojem legitimita organickou součástí kategoriálního vybavení
nejen politologie, ale i věd o státu a právu, sociologie politiky a dalších společenskovědních disciplín.“