16 / 144
14
mů.
24
Další autoři upozornili na to, jak nevládní procesy, které jsou odtržené od de-
mokratických voleb, mohou erodovat národní kontrolní mechanismy.
25
Vzhledem
k nepříliš transparentnímu způsobu financování nevládních aktivit se množily hlasy,
že NGO zastupují především zájmy svých členů a sponzorů, které mohou mít velmi
dílčí charakter.
26
Obdobně jako při zkoumání legitimity státu lze i v případě
global governance
a jejích
aktérů rozlišovat mezi legitimitou v empirickém smyslu a legitimitou v normativním
smyslu. Zatímco sociologická koncepce legitimity je zaměřena především na faktickou
akceptaci norem a mocenských struktur, normativní koncepce se snaží uchopit, za ja-
kých podmínek lze akceptaci norem a struktur racionálně odůvodnit. Takové pojetí le-
gitimity se řídí kritérii začleňování dotčených subjektů (inkluzivita), transparentnosti
(demokratická kontrola) a racionality rozhodování (kvalita diskurzu).
27
Je ovšem třeba
připustit, že zatímco představy o legitimitě státu a jeho norem jsou poměrně přesné,
představy o legitimitě účastníků nestátních subjektů se jeví naopak jako velmi vágní.
Lze shrnout, že nevládní organizace působící v oblasti ochrany lidských práv se
ukázaly s ohledem na svoji legitimitu jako slabý článek v systému
global governance
.
Na jednu stranu je zřejmé, že efektivní kontrola dodržování lidských práv není možná
bez účasti nevládních aktérů. Je nesporné, že mnoho zástupců NGO je motivová-
no skutečným altruismem a že jednají často statečně a s notnou dávkou idealismu.
Na stranu druhou je však třeba namítnout, že samotný lidskoprávní entusiasmus ne-
může nahrazovat chybějící věcnou kompetenci. Entusiasmus také nemůže napravit
problémy nejasného financování a nedostatečné reprezentativnosti nevládních aktivit.
Místy působí jako prázdné dogma, když mezinárodní NGO tvrdí, že jsou nezávislé
a že nenesou odpovědnost vůči vládám a vlastně vůči žádné autoritě.
28
Místo pocitu
morální nadřazenosti ze strany řady nevládních aktérů by bylo na místě více sebekri-
tiky a pokory.
24
HOBE, op. cit., s. 208: „The increasingly global nature of problems does not lead to internationalization
but toward denationalization“
25
Viz např. CHARNOVITZ, Steve. The Emergence of Democratic Participation in Global Governance. In
Indiana Journal of Global Legal Studies,
10 (2003) 1, s. 45-77, 77
26
K problému financování NGO viz EDWARDS, Michael. Legitimacy and Values in NGOs and Voluntary
Organizations. Some Sceptical Thoughts. In LEWIS, D. (ed.)
International perspectives on Voluntary
Action. Reshaping the Third Sector
. London, 1999, s. 258–267; EDWARDS, Michael, HULME, David.
Too close for comfort? The impact of official aid on non-governmental organizations. In
World develop-
ment
24 (1996), s. 961-974
27
Srov. DINGWERTH, Klaus. Effektivität und Legitimität globaler Politiknetzwerke. In BRÜHL, T. et
alii (eds.) Unternehmen in der Weltpolitik. Politiknetzwerke, Unternehmensregeln und die Zukunft des
Multilateralismus. Bonn, 2004, s. 74-95
28
ANDERSON, op. cit., s. 848