SLP 11 (2016)

NLPI či hodnotí podmínky reakreditace stávajících členů. Jedná se tedy o proces au-

tolegitimace, u něhož nelze vyloučit, že některé procesy budou méně transparentní.

Na druhou stranu však lze uvést i případ, kdy ICC skutečně odňal NLPI ze Srí Lanky

„status A“, a to z důvodu porušení zásady nezávislosti.

Domnívám se, že k vyšší formální legitimitě může přispět zapojení mezinárodní-

ho konvenčního nástroje, jak je tomu v případě Podvýboru proti mučení na základě

OPCAT. Samotný OPCAT poměrně podrobně vymezuje kritéria pro národní pre-

ventivní mechanismus. V roce 2010 shrnul Podvýbor tato kritéria do tzv. směrnic pro

národní preventivní mechanismy.

Kromě základních principů týkajících se např. za-

kotvení mandátu NPM v ústavě či zákoně a jeho finanční autonomie zmínil Podvýbor

také některé další aspekty, které souvisejí přímo s procesem zřizování NPM. Podvýbor

žádá transparentní a inkluzivní proces, do kterého má být zapojeno co nejvíce zájmo-

vých skupin (

stakeholders

) včetně občanské společnosti. Kromě tohoto kvantitativního

kritéria zdůraznil Podvýbor ale také význam nutné expertízy a zkušenosti ze strany

NPM a jeho členů, přičemž výslovně zmínil relevantní znalosti v oblasti práva a me-

dicíny.

V každém případě je na místě zvážit určitý odstup NPM a NLPI od občanské spo-

lečnosti. Důvěryhodnost mechanismu by mohla utrpět, kdyby byl instrumentalizován

ze strany úzce zaměřených nevládních organizací bez dostatečné opory ve společnosti.

Proto není překvapivé, že se např. některé NPM v praxi vyvarovávají příliš úzkých

vztahů s neziskovým sektorem.

V každém případě je zřejmé, že legitimitu NLPI nelze upravit plošně, bez ohledu

na konkrétní stav demokratického vývoje a občanské společnosti v dané zemi. Pařížská

kritéria mohou jistě sloužit jako užitečná orientace. Také mezinárodní akreditační

proces na úrovni ICC může pozitivně ovlivnit proces zřizování na národní úrovni.

Na druhou stranu ale není na místě tyto kvazibyrokratické procesy přeceňovat. Studie

International Council of Human Rights Policy

, která se v roce 2004 zaměřila mimo jiné

na legitimitu NLPI, právem připomenula, že formální mandát není jediným relevant-

ním aspektem legitimity. Autoři studie poněkud kacířsky tvrdili, že některé NLPI,

které jednají formálně v souladu s Pařížskými principy, jsou v praxi zcela neefektivní,

a jiné NLPI, které ve světle Pařížských principů postrádají nezávislost a dostatečné

zdroje, ovlivnily ochranu lidských práv ve své zemi velmi pozitivně.

European Agency for Fundamental Rights, op. cit., s. 61

Podvýbor proti mučení. Guidelines for National Preventive Mechanisms, 2010 (CAT/OP/12/5)

Subcommittee on Prevention of Torture and Other Cruel, Inhuman or Degrading Treatment or

Punishment, op. cit., body 16-20

Viz podrobněji APOSTOLOVSKI, Veronika, KICKER, Renate, MÖSTL, Markus, VIVONA,

Maddalena. Bringing Home Human Rights Standards: The Role of National Preventive Mechanisms

(Research Paper), 2016. Studie, která vznikla v rámci univerzity v Grazu, je dostupná na URL <http://

Rights_Research_Paper_2016.pdf>

International Council on Human Rights Policy, op. cit., s. 3