SLP 11 (2016)

Tolik k pozitivnímu hodnocení systematických návštěv v sociální oblasti. Neuspokojivý

je naopak fakt, že řadu případů zjištěného špatného zacházení se nepodařilo odstranit

a ani za cenu několikaletého úsilí se nesnížila pravděpodobnost jeho opakování.

Kupříkladu, mezi navštívenými zařízeními bylo i Sociální a zdravotní centrum

Letiny, kde klienty tvoří 260 osob od 27 let, s postižením všeho druhu – lidé s chro-

nickým duševním onemocněním, se závislostmi, s mentálním postižním, senioři

s demencí. Ochránce zařízení navštívil dvakrát a zjistil a popsal, jak klienti přicházeli

o osobní svobodu a veškerou individualitu a důstojnost. Dále zjistil, že o ně pečoval

personál v nedostatečném počtu a bez náležité odbornosti a že byla neoprávněně pou-

žívána omezovací opatření.

V zařízení proběhly tři státní inspekce, přičemž poskyto-

vatel služby nebyl donucen k zásadní změně a veřejní opatrovníci tam stále posílají své

opatrované. Ochránce dospěl k logickému závěru, že podmínky pro zrušení registrace

k poskytování sociálních služeb jsou v České republice nastaveny nevhodně, neboť

stát – jako garant důstojného zacházení s osobami omezenými na svobodě – není

schopen zařízení zrušit dříve než do několika měsíců či let (tak dlouho trvají opakova-

né inspekce a související řízení). Ochránce dále upozornil na fakt, že nemáme právně

stanovený materiální a personální standard pro sociální služby, ani garanci poskytování

ošetřovatelské péče jejich klientům v rozsahu, jaký potřebují. Obojí vede k tomu, že

vnitrostátní orgány, které se o špatném zacházení dozví, nejsou schopny přijmout efek-

tivní kroky a zabránit mu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí jako gestor oblasti sociálních služeb akceptovalo

doporučení ochránce iniciovat změny v právní úpravě (definovat personální a mate-

riálně-technický standard, na který se váže oprávnění k poskytování služeb, a zajistit

inspekci přístup do ošetřovatelské dokumentace), nicméně jejich realizace zatím není

nadohled. Bohužel, návrhy ochránce nejsou přijímány bezvýhradně. Setkala jsem se

i s voláním po zrušení inspekce poskytování sociálních služeb jako takové, a to z úst

funkcionáře Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Nechápal, proč má

existovat inspekce, která by prováděla státní kontrolu a stíhala správní delikty, když

dosud poskytovala jen metodickou podporu. Lékař a poslanec a člen správní rady

Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky se zase ostře vymezil proti použi-

tí peněz z veřejného zdravotního pojištění na zaplacení práce sester při poskytování

ošetřovatelské péče v zařízení sociálních služeb. Jeho argumentem bylo, že doma přece

o nemohoucí nepečují zdravotní sestry ale laici. Ukazuje se, že tam kde panuje nezna-

lost o základních faktech – v tomto případě o základních potřebách osob umístěných

Veřejný ochránce práv. Zařízení Letiny je výsměchem kvalitě v sociálních službách, dostupné na URL

nich-sluzbach/> [cit. 28. 11. 2016]

Ve smyslu tzv. Osman testu. Srov. ESLP,

Osman v. Spojené království

, č. 23452/94, rozsudek ze dne 28. 10. 1998;

par. 116 Osman test, původně rozvinutý ve vztahu k právu na život, soud aplikuje i na poli čl. 3 [ESLP,

Z. a další v. Spojené království

, č. 29392/95, rozsudek velkého senátu ze dne 10. 5. 2001, par. 73 (nezajištění

ochrany dětí před nelidským a ponižujícím zacházením)]