137 / 610
135
během 6 měsíců od přijetí Prvního rozhodnutí) bylo relokováno pouze
937
žadatelů
o azyl.
115
4.2.2 Potřebnost k dosažení cíle
Kromě zavedení dočasného relokačního mechanismu připadají úvahu další dvě sku-
piny opatření. Zaprvé, jiná dočasná opatření podle čl. 78(3) SFEU (kupř. finanční,
personální a materiální podpora). Zadruhé, (což navrhoval i EP
116
) využití již existují-
cích legislativních nástrojů, tj. aktivace
117
směrnice 2001/55 o dočasné ochraně.
Směrnice 2001/55 byla přijata mj. na základě zkušeností z 90. let, kdy do členských
států hromadně přicházeli žadatelé o azyl z bývalé Jugoslávie a z Kosova.
118
Stejně jako
opatření podle čl. 78(3) SFEU má „
výjimečnou povahu
“ a jejím cílem je „řešit hro-
madný příliv
[…]
osob vysídlených ze třetích zemí, které se nemohou vrátit do země půvo-
du
”
119
a “
přispět k
rovnováze mezi členskými státy
při vynakládání úsilí v souvislosti
s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími”
120
. Na rozdíl od dočasného relo-
kačního mechanismu, jenž nadále počítá s individualizovaným azylovým řízením po-
dle směrnice 2013/32
121
, směrnice 2011/55 přiznává dotčeným osobám tzv. dočasnou
ochranu (tj. nikoliv status uprchlíka či doplňkové ochrany) jako
skupině
. Tím se snaží
kromě jiného vypořádat s jinak předpokládatelným přetíženým azylového systému.
122
K relokaci osob požívajících dočasné ochrany z jednoho členského státu do jiného je
navíc nutný jejich souhlas
123
, čímž se snižuje riziko následného sekundárního pohybu
a snahy vyhýbat se relokaci a mařit ji.
Vzhledem k tomu, že dočasná ochrana trvá jen po omezenou dobu (s možností
prodloužení
124
), nepředpokládá na rozdíl od uprchlického statusu a doplňkové ochra-
ny integraci osob požívajících dočasné ochrany. Členské státy přesto mají povinnost
umožnit osobám požívajícím dočasné ochrany vykonávat zaměstnání či samostatnou
výdělečnou činnost, poskytnout jim přiměřené ubytování, potřebnou zdravotní péči,
některé sociální dávky apod.
125
Jako jistá nevýhoda může být vnímáno to, že se dočasná ochrana vztahuje pouze
na stanovené skupiny osob
126
a že jejich rozdělení mezi členské státy je prováděno
115
Srov. tiskovou zprávu Komise ze dne 16.3.2016, IP/16/829 a sdělení Komise ze dne 16.3.2016,
COM(2016) 165 final, s. 5 an.
116
Srov. usnesení EP P8_TA-PROV(2015)0176, op. cit., bod 7.
117
Ochrana vymezeného okruhu příslušníků třetích států (tzv. „vysídlených osob“) se zavádí rozhodnutím
Rady na návrh Komise; Rada o svém rozhodnutí uvědomí EP. Srov. čl. 5 sm. 2001/55.
118
Srov. body 3-8 preamb. sm. 2001/55.
119
Viz bod 13 preamb. sm. 2001/55.
120
Viz čl. 1 sm. 2001/55.
121
Srov. bod 31 preamb. Prvního rozhodnutí a bod 36 preamb. Druhého rozhodnutí.
122
Srov. čl. 2(a) sm. 2001/55.
123
Srov. čl. 26(1) sm. 2001/55.
124
Srov. čl. 4 sm. 2001/55.
125
Srov. čl. 12-14 sm. 2001/55.
126
Srov. čl. 5(3) sm. 2001/55.