373 / 610
371
4)
Fyzické znaky, v jejichž souhrnu může dojít k věrohodnému ztotožnění
pachatele
: Jedná se o poměrně průkazné a značně individuální znaky, které v sou-
hrnu mohou vést ke spolehlivému určení poznávané osoby. Orgán by se měl snažit
o nalezení figurantů alespoň v některých těchto znacích shodných. Primárně je
třeba hledat figuranty obdobné tělesné konstituce (výška a zdánlivá váha),
výrazné
nedodržení tohoto kritéria bude mít za následek neúčinnost znovupoznáním
získaného důkazu
. U dalších znaků patřících do této kategorie je třeba figurantů
alespoň v některých znacích výrazně se neodlišujících. Znaky, které sem spadají,
jsou např. chrup, tělesné ochlupení, tvar nosu, tvar nehtů, způsob růstu vlasů atp.
Tyto znaky již jsou dosti specifické a nelze tak trvat na jejich podobnosti u všech
ukázaných osob pod hrozbou neúčinnosti důkazu. Právě souhrn znaků této ka-
tegorie je v případě většiny rekognic klíčový a může vést k věrohodnému určení
poznávaného.
Někdy se též spekuluje, do jaké míry má být přihlíženo při rekognici k doplňkům
poznávané osoby (např. náramek, piercing). Domnívám se, že by na těchto doplňcích
nemělo být postaveno samotné ztotožnění osoby, ale tyto mohou být důležitým vodít-
kem, které přidá získanému důkazu na relevanci. Doplňky by též měly být zmíněny
v předcházejícím výslechu (příslušný orgán by se na ně měl poznávající osoby optat).
7.2.5 Položení kapciózních nebo sugestivních otázek poznávajícícímu
Podle § 101 odst. 3 TŘ ve spojení s § 104b odst. 6 TŘ nesmí být poznávajícímu
kladeny otázky, v nichž by byly obsaženy klamavé a nepravdivé okolnosti nebo okol-
nosti, které se mají zjistit teprve z jeho výpovědi. Zejména v průběhu znovupoznání
nesmí být poznávající jakýmkoli způsobem směřován a stimulován k ukázání jedné
z ukázaných osob.
Pokud by k tomuto ze strany orgánu činného v trestním řízení
došlo, bylo by třeba ztotožnění považovat za absolutně procesně neúčinný důkaz
.
Nejednalo by se totiž o určení na základě znovupoznání, nýbrž na základě indicií da-
ných policejním či soudním orgánem.
V praxi samozřejmě může být obtížné identifikovat, kdy už se jedná o sugestivní
nabádání k označení určité osoby. Ve sporných případech by ovlivňování mělo být
vykládáno a posuzováno spíše extenzivně ve prospěch poznávaného. Orgán je povinen
klást poznávajícímu neutrální dotazy. Vyloučeny tak budou otázky
„Ani osoba pod č. 1
vám není povědomá?“
apod.
Zároveň na poznávajícího nesmí být vyvíjen nátlak, neboť i ten snižuje věrohodnost
rekognice. V důsledku nátlaku poznávající může začít jednat ve stresu, může se rychle
snažit nějakou osobu označit. Vyloučeny jsou proto otázky, které mohou uvádět po-
znávajícího do stresu či napětí. Pokud takovéto otázky budou položeny, není rekognice
již svobodnou a dobrovolnou volbou poznávajícího, který velmi snadno nabude do-
jmu, že některou osobu zkrátka má označit.
40
Pakliže soud rozhodující ve věci sezná, že
40
Samotný úkon rekognice považuji i při řádném procesním provedení za svým způsobem sugestivní a nátlako-
vý, neboť poznávající si je od počátku vědom, že by v ideálním případě měl poznávanou osobu označit a řádně