![Show Menu](styles/mobile-menu.png)
![Page Background](./../common/page-substrates/page0370.jpg)
368
7.2 Vady a pochybení v rámci znovupoznávání
7.2.1 Možnost volby poznávaného
Za účelem vyloučení či alespoň značného snížení rizika pořízení nevěrohodného dů-
kazu je žádoucí, aby měla ztotožňovaná osoba možnost vybrat si libovolné místo mezi
figuranty a zvolit si pořadové číslo. Tento postup posiluje objektivitu rekognice a zá-
roveň vylučuje následné stížnosti ztotožňovaného, že byl postaven na horší či předem
k určení připravené místo. Pravidlo možnosti volby poznávaného určit vlastní pořadí
není obligatorně stanoveno přímo trestním řádem, avšak tato povinnost vyplývá pro
orgány z ustanovení čl. 74 odst. 3 Instrukce pro vyšetřovatele a policejní orgány k po-
stupu v trestním řízení. V důsledku tohoto ustanovení byla uvedená povinnost zahrnu-
ta také do komentáře k trestnímu řádu. Bylo by myslím žádoucí, aby tak zákonodárce
explicitně stanovil také přímo v trestně procesním předpisu. Z hlediska kriminalistické
taktiky dále existuje doporučení, aby ztotožňovaná osoba mohla i libovolně změnit
pořadí dalších figurantů, přičemž po tomto zformování již žádná z přítomných osob
nesmí z místnosti vycházet či používat prostředky umožňující dálkovou komunikaci.
To je stanoveno za účelem vyloučení možného sdělení pozice poznávaného poznávají-
címu. Až následně, po zformování podle vůle osoby poznávané, může dojít k příchodu
ztotožňující osoby.
Možnost zvolit si libovolné místo a pořadové číslo při znovupoznání je jedním
z důležitých práv poznávaného zajišťujících objektivitu úkonu. Nedodržení to-
hoto postupu způsobuje podstatnou vadu rekognice, v důsledku které je získaný
důkaz absolutně neúčinný.
Zákonem implicitně dovoleným omezením tohoto práva
Může být právně relevantní výsledek rekognice, v rámci které bude
poznávanou osobou člověk veřejně známý?
Dojde-li ke zveřejnění poznávané osoby veřejnými sdělovacími prostředky, ne-
lze následnému znovupoznání přisuzovat přílišnou výpovědní sílu. Obdobně tomu
bude u veřejně známých osob.
Domnívám se, že existuje-li alespoň důvodná
obava, že poznávající spatřil poznávaného v průběhu trestního řízení, či po-
znávaného jako mediálně známého opakovaně vnímal, nemělo by být k zno-
vupoznání vůbec přistoupeno, případně je důkaz získaný takovou rekognicí
absolutně neúčinný.
Vyloučit samozřejmě nelze ani náhodné setkání osob (např.
na ulici v centru Prahy), avšak to by mělo mít za následek neúčinnost důkazu pouze
v případech, kdy bude taková okolnost prokázána. Případně v takové situaci, kdy
poznávající policejnímu či soudnímu orgánu uvede, že osobu sice poznává, avšak
na základě zcela odlišného setkání (nikoliv tedy v souvislosti s trestným činem).