368 / 610
366
7.1.2 Řádné poučení osob účastnících se rekognice
Při provádění úkonu musí dojít k poučení osob účastnících se rekognice, a to jak
osoby ztotožňující a osoby ztotožňované, tak osob přivzatých a osoby na věci nezúčast-
něné. Orgány činné v trestním řízení obvykle osoby v souladu s trestním řádem poučí,
pochybení tohoto charakteru je tak spíše výjimečné.
Po poučení však již orgány zpravidla neuvedou specifika rekognice a nedoporučí
osobám, jak by se měly v průběhu úkonu chovat za účelem řádného získání důka-
zu. Zde však spatřuji určitou dvojsečnost. Příslušné orgány by měly poskytnout oso-
bám jakousi instruktáž za účelem řádného průběhu úkonu, jak uvádí ve svém článku
prof. Protivinský.31 Avšak zároveň je třeba neposkytovat návod na zmaření rekognice
těm, kteří zájem na jejím zmaření mají. Pokud těmto bude sděleno v rámci instruktáže,
aby především nedělali nic neobvyklého, nevystupovali z řady či se bez dotázání ne-
projevovali, protože by tím mohlo být znovupoznání zmařeno, pravděpodobně bude
v jejich zájmu tak učinit (i za cenu udělení pořádkové pokuty).
Nedojde-li k řádnému poučení osob v souladu s patřičnými ustanoveními trest-
ního řádu, bude rekognice zatížena podstatnou vadou. V důsledku této vady se
bude jednat o úkon zcela vadný a získaný důkaz bude nepoužitelný v řízení před
soudem, tedy absolutně neúčinný.
32
Do kategorie obligatorních náležitostí poučení
bych taktéž zařadil právo obviněného, je-li poznávanou osobou, být seznámen s důvo-
dy, proč má ke znovupoznání dojít, tzn. sdělit mu souvislost úkonu rekognice s jeho
obviněním.
33
Je-li obviněný pod sankcí pořádkové pokuty donucen při znovupo-
znání mluvit, či nebyl-li o možnosti odmítnout takové aktivní působení poučen
a následně je úspěšně k hlasovému či jinému aktivnímu projevu vyzván, je prove-
dená rekognice absolutně neúčinným důkazem.
34
31
Protivínský, M.: Vady rekognice a jejich procesní důsledky. Praha: Bulletin advokacie, 2/1997, s. 11
32
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 09.01.2002, sp.zn. 5 Tz 237/2001, též pod T 373
33
Viz ustanovení § 91, § 92, § 99, § 100 a § 101 TŘ
34
Nález Ústavního soudu ČR z 11.10.2007, sp.zn. III. ÚS 528/06, též pod 159/2007 USn.