365 / 610
363
osoba označena přímo před vzorkem ukázaných osob. V dodatečném výslechu, kde
není nezúčastněná osoba, může orgán činný v trestním řízení poznávajícímu sdělit či
naznačit, koho měl označit. Pokud by následně došlo k nové rekognici, nebude již pro
poznávajícího problém označit „správnou“ osobu. Takto označené osobě bude zcela
k ničemu, že má možnost si zvolit číslo a pořadí, neboť je předem „odsouzena“ k po-
znání. Jsem proto toho názoru, že by rekognice neměla být opakována. Mělo by pouze
dojít k výslechu poznávajícího, k němuž následně bude přihlédnuto jako k důkazu
výslechem. Tento závěr tak klade větší nároky na orgány činné v trestním řízení, aby
vždy předem zvážily, zda je na místě provedení rekognice skryté či nikoliv.
6. Rekognice jako neodkladný úkon
Rekognice osob může mít povahu neodkladného úkonu ve smyslu § 158a TŘ
a § 160 odst. 4 TŘ. Může se tedy jednat o takový úkon, který vzhledem k nebezpečí
zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu
na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání.
20
K rekognici osoby jako k neodkladnému úkonu tak má být přistoupeno v situacích,
kdy nejsou k dispozici jiné prostředky (důkazy) pro zahájení trestního stíhání určité
osoby.
21
K tomuto by mělo být přistoupeno také v případech, kdy prostředky, které
jsou k dispozici, mohou ohrozit důkazní význam rekognice. Za těchto předpokladů
nemá nepřítomnost obhájce u rekognice za následek nepoužitelnost tohoto úkonu
jako důkazu v řízení před soudem.
22
Obecně lze usoudit, že rekognice má být provádě-
na v té fázi řízení, ve které její potřeba jakožto důkazního prostředku vyvstane.
23
20
Viz ustanovení § 158a TŘ
21
Usnesení Vrchního soudu v Praze z 30.08.2007, sp.zn. 2 To 64/2007, též pod TR 11/2007
22
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci z 22.03.2002, sp.zn. 1 To 29/2002, též pod R 33/2003 tr., dále
Usnesení Vrchního soudu v Praze z 17.07.2003, sp.zn. 2 To 104/03, též pod TR 10/2003
23
Usnesení Nejvyššího soudu z 06.05.2003, sp.zn. 4 Tz 20/2003, též pod T 601, které stanoví: „Rekognice
by měla být prováděna až v řízení před soudem pouze tehdy, pokud potřeba jejího provedení vyvstala teprve
v hlavním líčení na základě provedeného dokazování. Jestliže je nutnost provedení rekognice zjevná již v pří-
pravném řízení a státní zástupce ji přesto neprovedl nebo nenechal provést policejním orgánem, ale podal k soudu
obžalobu s tím, že rekognici lze provést až v řízení před soudem, může to být důvod k vrácení věci státnímu
zástupci k došetření, jestliže ostatní důkazy dostatečně neodůvodňují postavení obviněného před soud.“