453 / 610
451
v rámci vnitřní struktury právního vztahu je potom metoda právní regulace.“
49
Částečně
se obsahově překrývá s teorií mocenskou, a proto platí, že soukromoprávní metoda je
metodou rovnosti (účastníci se na utváření vztahu podílejí stejnou měrou), naopak
veřejnoprávní metoda je vertikální (míra účasti na formování obsahu právního vztahu
je zcela odlišná).
Z judikatury lze též vyvodit, co naopak jako kritérium pro rozčlenění práva veřej-
ného a soukromého sloužit nemá. J. Zavřelová
50
pak shrnuje, že povahu věci nelze
určovat podle:
• orgánu, kterému je svěřeno o ní rozhodovat,
• procesního předpisu, podle kterého orgán postupuje,
• převahy kogentních nebo dispozitivních norem upravujících konkrétní vztah.
Též je vyloučeno automaticky každý peněžní nárok považovat za soukromoprávní
a z účasti veřejnoprávního subjektu ve vztahu vyvozovat jeho veřejnoprávní povahu.
Řešení právního dualizmu navíc ztěžuje i povaha moderních právních vztahů, které
v sobě kumulují jak prvky veřejnoprávní, tak soukromoprávní. I Ústavní soud upo-
zorňuje, že dochází k prolínání prvků práva veřejného a soukromého, neboť tyto dvě
oblasti nejsou odděleny „čínskou zdí“.
51
Nabízí se tedy otázka, zda je vůbec možné,
aby zvláštní senát vytvořil spolehlivý „algoritmus přezkumu“
52
pro určení hranice mezi
soukromým a veřejným právem. Ačkoli existují čtyři základní teorie, sám zvláštní se-
nát přiznává, že žádná z nich není natolik spolehlivá, aby odpověděla na položenou
otázku v konkrétním případě, a proto zpravidla vychází jen z některé z nich.
53
Rovněž
ale
„upozorňuje,
že
při rozhodování sporů mezi soudy v občanském soudním
řízení
a sou-
dy ve správním soudnictví musí primárně vycházet z mezí stanovených zákonem. Teprve
pokud z příslušných zákonů nevyplývá, zda zákonodárce příslušnou věc svěřil soudům ci-
vilním
či
správním, může být kritériem pro určení příslušnosti soudů soukromoprávní
či
veřejnoprávní povaha věci.“
54
4.4.2 Fenomén dualismu práva v judikatuře zvláštního senátu
Přestože zvláštní senát rozhoduje celé spektrum rozličných sporů, lze identifikovat
několik tématických celků, z nichž jsou patrné úvahy a teorie, ze kterých senát vychází.
Mezi tyto okruhy patří především spory vyplývající z pozemkových úprav, vyvlastnění
49
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. prosince 2004, sp. zn. 4 As 47/2003.
50
JEMELKA, Luboš a Milan PODHRÁZKÝ.
Soudní řád správní. Komentář
. Praha: C. H. Beck, 2013,
s. 1074.
51
Nález Ústavního soudu ze dne 10. ledna 2001, sp. zn. Pl. ÚS 33/2000.
52
ZAVŘELOVÁ, Jitka. Dualizmus práva v rozhodování zvláštního senátu.
Správní právo
. 2011,
44
(1-2),
s. 17.
53
Usnesení zvláštního senátu ze dne 20. prosince, sp. zn. Konf 108/2004.
54
Usnesení zvláštního senátu ze dne 21. dubna 2015, sp. zn. Konf 18/2014 nebo usnesení ze dne
28. prosince 2004, sp. zn. Konf 120/2003.