![Show Menu](styles/mobile-menu.png)
![Page Background](./../common/page-substrates/page0448.jpg)
446
je příslušný soud či správní orgán [§ 1 odst. 1 písm. a) RoKomSp], nebo soud v ob-
čanském soudním řízení či ve správním soudnictví [§ 1 odst. 1 písm. b) RoKomSp].
24
Jedná-li se o kompetenční spory pozitivní, současně v rozhodnutí vysloví i nicotnost
rozhodnutí orgánu, které bylo vydáno, pokud k tomu dle rozhodnutí senátu neměl
pravomoc. Nicotnost
25
správního rozhodnutí není našemu právnímu řádu nezná-
má, jelikož je upravena v několika předpisech (§ 76 SŘS, § 77 SpŘ). To však neplatí
ohledně nicotnosti soudního rozhodnutí, která se objevuje jako „fenomén zcela nový
a ojedinělý“
26
a též teorii civilního procesu neznámý. Komentář k RoKomSp uvádí,
že definice tohoto pojmu zůstává především na teorii a soudní praxi, neboť zákon
žádnou neposkytuje, avšak není důvodu se domnívat, že by se očekávané závěry lišily
od judikatury, která se vztahuje k nicotnosti rozhodnutí správních orgánů.
27
V případě
záporného sporu senát současně zruší rozhodnutí,
28
kterým orgán popřel svou pravo-
moc, pokud zvláštní senát dospěje k opačnému závěru.
Proti rozhodnutí zvláštního senátu nelze podat opravné prostředky
29
a je závazné
pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, ze kterého spor vzešel (účinky
inter
partes
), dále i pro všechny orgány moci výkonné, orgány územního a samosprávného
celku, jakož i fyzické nebo právnické osoby nebo jiné orgány za předpokladu, že jim
bylo svěřeno rozhodovat o právech a povinnostech v oblasti veřejné správy, a též soudy
(účinky
erga omnes
). Zákon tedy rozhodnutím zvláštního senátu přiznává precedenční
účinky v obdobných případech, na které ve své judikatuře upozorňuje i Ústavní soud,
když uvádí:
„Záv
ě
r, dle n
ě
hož by rozhodnutí ve věcech kompetenčních sporů měla právní
účinky
toliko inter partes, by vedl k absurdním důsledkům. Vedl by ke stavu, v němž by
orgány rozhodující takové spory opakovaně judikovaly v obdobných případech identická
stanoviska, vedl by ke stavu ohrožení právní jistoty při uplatňování pravomoci ze strany
orgánů soudní moci a orgánů veřejné správy, vedl by k neúměrnému prodlužování soudního
24
BARTONÍČKOVÁ, Klára. Právní ú p r a v a řešení kompetenčních sporů.
Právní f ó r u m
. 2 0 0 9 ,
6
(1), s. 26.
25
Nicotnými rozhodnutími (nebo též paakty) se rozumí taková rozhodnutí, která trpí natolik závažnými
vadami, že je nelze za rozhodnutí považovat. Mezi takové vady patří i nedostatek pravomoci orgánu
k vydání rozhodnutí. Blíže HENDRYCH, Dušan.
Správní právo: obecná
část. 8. vyd. Praha: C. H. Beck,
2012. s. 215.
26
JEMELKA, Luboš a Milan PODHRÁZKÝ.
Soudní
řád
správní. Komentář
. Praha: C. H. Beck, 2013, s.
1101.
27
Tamtéž, s. 1101.
28
V případě, kdy bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno orgánem odvolacím, bude zrušeno i jeho roz-
hodnutí. „
Popřel-li okresní soud jako strana kompetenčního sporu podle zákona
č.131/2002
Sb., o rozho-
dování některých kompetenčních sporů, nesprávně svou pravomoc rozhodnout ve věci a jeho rozhodnutí bylo
v odvolacím
řízení
potvrzeno odvolacím soudem, zruší zvláštní senát nejen rozhodnutí okresního soudu, ale
také rozhodnutí soudu odvolacího (§ 5 odst. 3 tohoto zákona per analogiam).“
Usnesení zvláštního senátu
ze dne 31. května 2004, sp. zn. Konf 17/2004
.
29
Vyloučeno ovšem není napadení ústavní stížnosti, neboť si její projednání v takovém případě vyhradilo
plénum dle § 11 odst. 2 písm. k), zák. o Ústavním soudu.