Table of Contents Table of Contents
Previous Page  448 / 610 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 448 / 610 Next Page
Page Background

446

je příslušný soud či správní orgán [§ 1 odst. 1 písm. a) RoKomSp], nebo soud v ob-

čanském soudním řízení či ve správním soudnictví [§ 1 odst. 1 písm. b) RoKomSp].

24

Jedná-li se o kompetenční spory pozitivní, současně v rozhodnutí vysloví i nicotnost

rozhodnutí orgánu, které bylo vydáno, pokud k tomu dle rozhodnutí senátu neměl

pravomoc. Nicotnost

25

správního rozhodnutí není našemu právnímu řádu nezná-

má, jelikož je upravena v několika předpisech (§ 76 SŘS, § 77 SpŘ). To však neplatí

ohledně nicotnosti soudního rozhodnutí, která se objevuje jako „fenomén zcela nový

a ojedinělý“

26

a též teorii civilního procesu neznámý. Komentář k RoKomSp uvádí,

že definice tohoto pojmu zůstává především na teorii a soudní praxi, neboť zákon

žádnou neposkytuje, avšak není důvodu se domnívat, že by se očekávané závěry lišily

od judikatury, která se vztahuje k nicotnosti rozhodnutí správních orgánů.

27

V případě

záporného sporu senát současně zruší rozhodnutí,

28

kterým orgán popřel svou pravo-

moc, pokud zvláštní senát dospěje k opačnému závěru.

Proti rozhodnutí zvláštního senátu nelze podat opravné prostředky

29

a je závazné

pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, ze kterého spor vzešel (účinky

inter

partes

), dále i pro všechny orgány moci výkonné, orgány územního a samosprávného

celku, jakož i fyzické nebo právnické osoby nebo jiné orgány za předpokladu, že jim

bylo svěřeno rozhodovat o právech a povinnostech v oblasti veřejné správy, a též soudy

(účinky

erga omnes

). Zákon tedy rozhodnutím zvláštního senátu přiznává precedenční

účinky v obdobných případech, na které ve své judikatuře upozorňuje i Ústavní soud,

když uvádí:

„Záv

ě

r, dle n

ě

hož by rozhodnutí ve věcech kompetenčních sporů měla právní

účinky

toliko inter partes, by vedl k absurdním důsledkům. Vedl by ke stavu, v němž by

orgány rozhodující takové spory opakovaně judikovaly v obdobných případech identická

stanoviska, vedl by ke stavu ohrožení právní jistoty při uplatňování pravomoci ze strany

orgánů soudní moci a orgánů veřejné správy, vedl by k neúměrnému prodlužování soudního

24

BARTONÍČKOVÁ, Klára. Právní ú p r a v a řešení kompetenčních sporů.

Právní f ó r u m

. 2 0 0 9 ,

6

(1), s. 26.

25

Nicotnými rozhodnutími (nebo též paakty) se rozumí taková rozhodnutí, která trpí natolik závažnými

vadami, že je nelze za rozhodnutí považovat. Mezi takové vady patří i nedostatek pravomoci orgánu

k vydání rozhodnutí. Blíže HENDRYCH, Dušan.

Správní právo: obecná

část. 8. vyd. Praha: C. H. Beck,

2012. s. 215.

26

JEMELKA, Luboš a Milan PODHRÁZKÝ.

Soudní

řád

správní. Komentář

. Praha: C. H. Beck, 2013, s.

1101.

27

Tamtéž, s. 1101.

28

V případě, kdy bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno orgánem odvolacím, bude zrušeno i jeho roz-

hodnutí. „

Popřel-li okresní soud jako strana kompetenčního sporu podle zákona

č.131/2002

Sb., o rozho-

dování některých kompetenčních sporů, nesprávně svou pravomoc rozhodnout ve věci a jeho rozhodnutí bylo

v odvolacím

řízení

potvrzeno odvolacím soudem, zruší zvláštní senát nejen rozhodnutí okresního soudu, ale

také rozhodnutí soudu odvolacího (§ 5 odst. 3 tohoto zákona per analogiam).“

Usnesení zvláštního senátu

ze dne 31. května 2004, sp. zn. Konf 17/2004

.

29

Vyloučeno ovšem není napadení ústavní stížnosti, neboť si její projednání v takovém případě vyhradilo

plénum dle § 11 odst. 2 písm. k), zák. o Ústavním soudu.