454 / 610
452
a nuceného omezení vlastnického práva, služeb elektronických komunikací, průmys-
lových práv, regresivních náhrad v oblasti nemocenského pojištění.
55
Zájmovou teorii
56
upřednostnil zvláštní senát například při posuzování rozhodnutí
o schválení pozemkových úprav dle zák. č. 139/2002 Sb., v němž upozornil, že zákon
samotný uvádí, že se pozemkové úpravy provádějí ve veřejném zájmu.
57
Judikatura
též zdůrazňuje, že v tomto případě správní orgán autoritativním způsobem zasahuje
do vlastnických práv, ale nejedná se o spor a předmětem je „
rozhodnutí o přechodu
vlastnických pr
áv
, tedy rozhodnutí o založení, byť i
zčásti
nových, od dosavadního stavu
odlišných pr
áv
. Právě tento právní titul, nikoliv vlastnické právo samotné a jeho povaha, je
určující pro stanovení“,
58
že se jedná o oblast práva veřejného.
Při rozhodování o vyvlastnění a nuceném omezení vlastnického práva vyšel z teo-
rie mocenské, ale i organické, když vyslovil, že
„stát v takovém vztahu vystupuje právě
z
důvodu
svého charakteru veřejného svazu, tedy jako nositel pravomoci“.
59
59 Ve stejném
rozhodnutí podepřel svou argumentaci i metodou právní regulace, neboť ji sám po-
važuje za nejspolehlivější.
„Subjekty právního vztahu v tomto případě nejsou expropriát
(vyvlastňovaný) a expropriant
,
ale toliko expropriát na straně jedné a stát reprezentovaný
stavebním
úřadem
60
na straně druhé“.
61
Teorie mocenská se též objevuje v rozhodnutích týkajících se účastnických sporů
v oblasti elektronických komunikací, jejichž předmětem je nejčastěji
„spor o povinnosti
k finančnímu plnění mezi provozovatelem veřejné telekomunikační sítě a
účastníkem
vy-
plývající ze smlouvy mezi těmito dvěma subjekty
.
Jelikož právní vztah mezi nimi vznikl
na základě smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb, mezi subjekty proto nelze
shledat vztah podřízenosti a nadřazenosti. (…) Nelze zpochybnit,
že
platba nezaplacených
částek
za poskytnuté telekomunikační služby je soukromoprávním nárokem“
.
62
Ke zkombinování metody právní regulace a teorie zájmové přistoupil v rámci rozho-
dování sporů plynoucích z průmyslových práv. Jako příklad lze uvést rozhodnutí o vý-
mazu ochranné známky dle § 31 z. č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, z rejs-
tříku ochranných známek, kde senát dovodil jeho veřejnoprávní charakter. Přestože
je vznik a existence ochranné známky v soukromém zájmu jejího majitele (jelikož se
následně může stát předmětem obchodu), její udělení má stále charakter veřejnopráv-
ního privilegia, které chrání veřejný zájem na tom, aby nedocházelo k napodobování
55
ZAVŘELOVÁ, Jitka. Dualizmus práva v rozhodování zvláštního senátu.
Správní právo
. 2011,
44
(1-2),
s. 16.
56
Usnesení zvláštního senátu ze dne 20. prosince, sp. zn. Konf 108/2004.
57
§ 1 zák. č. 139/2002 Sb.
58
Blíže usnesení zvláštního senátu ze dne 28. prosince 2004, sp. zn. Konf 120/2003, též ze dne 4. února
2005, sp. zn. Konf 108/2004, a ze dne 18. ledna 2005, sp. zn. Konf 15/2004.
59
Usnesení zvláštního senátu ze dne 5. května, sp. zn. Konf 81/2004.
60
Dle původní úpravy (v zák. č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) o vyvlastnění
rozhodoval stavební úřad.
61
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. prosince 2004, sp. zn. 4 As 47/2003.
62
Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. září 2003, sp. zn. 6 A 60/2000.