![Show Menu](styles/mobile-menu.png)
![Page Background](./../common/page-substrates/page0456.jpg)
454
pojištění je však založena právě na tom,
že
jeden z
účastníků,
který je v daném vztahu
oprávněným, své právo uplatňuje tak,
že
z
úřední
moci ukládá povinnost zaplatit regresní
náhradu druhému“.
70
5. Závěr
Cílem této práce bylo osvětlit význam kompetenčních sporů dle zák č. 131/2002.
Lze shrnout, že kompetenční spor je pojmem, který slouží pro označení konfliktu o to,
který orgán moci veřejné je kompetentní rozhodnout v určité věci.
71
V aktuální úpravě
lze identifikovat 4 druhy kompetenčních sporů, přičemž zvláštnímu senátu je svěřeno
rozhodovat jen takové spory, pokud je alespoň jednou z jeho stran soud. Zvláštní senát
představuje speciální orgán soudního typu, který byl zřízen zákonem č. 131/2002 Sb.
a který rozhoduje dva typy kompetenčních sporů jak pozitivní, tak negativní povahy.
První typ představují spory mezi správními orgány a soudy. Druhý typ řeší kolizi sou-
dů civilních a správních, ke které dochází v důsledku zavedení dvoukolejného systé-
mu přezkumu správních rozhodnutí v rámci reformy správního soudnictví. Zatímco
kontrola rozhodnutí správních orgánů ve věcech soukromoprávních je zajištěna pátou
částí OSŘ, přezkum správních rozhodnutí o veřejných subjektivních právech náleží
soudnictví správnímu. Oním dělícím kritériem, které nastavuje hranici mezi pravo-
mocí civilních a správních soudů je soukromoprávní nebo veřejnoprávní povaha věci,
a tak zvláštní senát ve své rozhodovací činnosti čelí problematice právního dualismu.
Zvláštní senát do jisté míry souhlasí s kritiky této koncepce v tom směru, že pojmy
soukromoprávní a veřejnoprávní jsou zajisté pojmy nauky, ale neztotožňuje se s jejich
tvrzením, že pro ně není v textech zákona místa, neboť je přesvědčen, že s těmito pojmy
„pracovalo dřívější právo, používá je i právo platné a také dřívější i současné soudy je ve své
rozhodovací
činnosti
znají a vykládají“.
72
Při posuzování veřejnoprávní nebo soukromo-
právní povahy věci vychází zvláštní senát především z tradičních teorií, mezi které patří
teorie mocenská, zájmová, organická a metoda právní regulace. Výjimečně spoléhá
pouze na jedinou, neboť ve své judikatuře upřednostňuje spíše kombinaci uvedených
teorií dle konkrétního případu. Za nejspolehlivější pak zvláštní senát považuje metodu
právní regulace. V jeho rozhodovací činnosti se však uplatňuje i 4 stupňový test, jehož
cílem je aplikovat všechny uvedené teorie, aby zjistil povahu zkoumaného práva.
Uvedené úvahy lze uzavřít tím, že zvolená koncepce dvojkolejnosti soudního pře-
zkumu není zcela bezproblémová kvůli výchozímu kritériu, avšak zákonodárce prá-
vě pro tyto sporné případy kolize civilních a správních soudů vytvořil zvláštní senát,
jehož judikatura slouží jako cenný návod pro praxi. Též je nutné zmínit, že se počet
napadených věcí výrazně snižuje (viz tabulku č. 1) a lze předpokládat, že tento trend
bude pokračovat, neboť senát zpravidla rozhoduje o určitých tématických celcích, kte-
70
Tamtéž.
71
FRUMAROVÁ, Kateřina. Kompetenční spory rozhodovaní Nejvyšším správním soudem.
Správní prá-
vo
. 2013,
46
(6), s. 316.
72
Usnesení zvláštního senátu ze dne 6. ledna 2004, sp. zn. Konf 93/2003.