Table of Contents Table of Contents
Previous Page  456 / 610 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 456 / 610 Next Page
Page Background

454

pojištění je však založena právě na tom,

že

jeden z

účastníků,

který je v daném vztahu

oprávněným, své právo uplatňuje tak,

že

z

úřední

moci ukládá povinnost zaplatit regresní

náhradu druhému“.

70

5. Závěr

Cílem této práce bylo osvětlit význam kompetenčních sporů dle zák č. 131/2002.

Lze shrnout, že kompetenční spor je pojmem, který slouží pro označení konfliktu o to,

který orgán moci veřejné je kompetentní rozhodnout v určité věci.

71

V aktuální úpravě

lze identifikovat 4 druhy kompetenčních sporů, přičemž zvláštnímu senátu je svěřeno

rozhodovat jen takové spory, pokud je alespoň jednou z jeho stran soud. Zvláštní senát

představuje speciální orgán soudního typu, který byl zřízen zákonem č. 131/2002 Sb.

a který rozhoduje dva typy kompetenčních sporů jak pozitivní, tak negativní povahy.

První typ představují spory mezi správními orgány a soudy. Druhý typ řeší kolizi sou-

dů civilních a správních, ke které dochází v důsledku zavedení dvoukolejného systé-

mu přezkumu správních rozhodnutí v rámci reformy správního soudnictví. Zatímco

kontrola rozhodnutí správních orgánů ve věcech soukromoprávních je zajištěna pátou

částí OSŘ, přezkum správních rozhodnutí o veřejných subjektivních právech náleží

soudnictví správnímu. Oním dělícím kritériem, které nastavuje hranici mezi pravo-

mocí civilních a správních soudů je soukromoprávní nebo veřejnoprávní povaha věci,

a tak zvláštní senát ve své rozhodovací činnosti čelí problematice právního dualismu.

Zvláštní senát do jisté míry souhlasí s kritiky této koncepce v tom směru, že pojmy

soukromoprávní a veřejnoprávní jsou zajisté pojmy nauky, ale neztotožňuje se s jejich

tvrzením, že pro ně není v textech zákona místa, neboť je přesvědčen, že s těmito pojmy

„pracovalo dřívější právo, používá je i právo platné a také dřívější i současné soudy je ve své

rozhodovací

činnosti

znají a vykládají“.

72

Při posuzování veřejnoprávní nebo soukromo-

právní povahy věci vychází zvláštní senát především z tradičních teorií, mezi které patří

teorie mocenská, zájmová, organická a metoda právní regulace. Výjimečně spoléhá

pouze na jedinou, neboť ve své judikatuře upřednostňuje spíše kombinaci uvedených

teorií dle konkrétního případu. Za nejspolehlivější pak zvláštní senát považuje metodu

právní regulace. V jeho rozhodovací činnosti se však uplatňuje i 4 stupňový test, jehož

cílem je aplikovat všechny uvedené teorie, aby zjistil povahu zkoumaného práva.

Uvedené úvahy lze uzavřít tím, že zvolená koncepce dvojkolejnosti soudního pře-

zkumu není zcela bezproblémová kvůli výchozímu kritériu, avšak zákonodárce prá-

vě pro tyto sporné případy kolize civilních a správních soudů vytvořil zvláštní senát,

jehož judikatura slouží jako cenný návod pro praxi. Též je nutné zmínit, že se počet

napadených věcí výrazně snižuje (viz tabulku č. 1) a lze předpokládat, že tento trend

bude pokračovat, neboť senát zpravidla rozhoduje o určitých tématických celcích, kte-

70

Tamtéž.

71

FRUMAROVÁ, Kateřina. Kompetenční spory rozhodovaní Nejvyšším správním soudem.

Správní prá-

vo

. 2013,

46

(6), s. 316.

72

Usnesení zvláštního senátu ze dne 6. ledna 2004, sp. zn. Konf 93/2003.