SLP 01 (2013)

21 / 124

19
͸. NĚKOLIK POZNÁMEK
K PRÁVNĚTEORETICKÝM ASPEKTŮM LIDSKÝCH PRÁV
JUDr. Pavel Ondřejek, Ph.D.*
ͭ. Úvodní (zejména terminologické) poznámky
Jelikož v dalším textu budu používat různé pojmy, jako např. základní práva, lidská
práva, základní svobody, atd., je podle mého názoru hned v úvodu vhodné učinit
terminologickou poznámku o rozlišování významů jednotlivých příbuzných termínů,
s nimiž se lze v současném diskurzu týkajícím se lidských práv setkat:
Na prvém místě je třeba připomenout ustálenou německou doktrínu, podle níž
je pojem „lidská práva“ (v němčině Menschenrechte) používán vždy, pokud je pouka-
zováno na prepozitivní základ těchto práv.38 Pojmem „základní práva“ (Grundrechte)
naproti tomu označujeme ta lidská práva, která jsou zakotvená v pozitivním právu
(ústavě, listině práv).39
Je možné, že německou ústavní doktrínou se inspiroval i československý ústavodárce
při přijímaní ústavního katalogu lidských práv, který byl označen jako Listina „základ-
ních práv a svobod“. Při bližším pohledu však zjistíme, že další systematika již plně
německé doktríně neodpovídá: hlava II Listiny nese název „lidská práva a základní
svobody“ a její první oddíl: „základní lidská práva a svobody“.
Vysvětlení této terminologie Listiny nalezneme ve stenozáznamech ze schvalování
Listiny ve Federálním shromáždění. V této souvislosti lze odkázat na projev předsedy
Slovenské národní rady F. Mikloška, který odůvodnil terminologii druhé hlavy Listiny
v projevu před Federálním shromážděním ČSFR dne 8. ledna 1991 takto: „Hlava dru-
há diferencuje medzi ľudskými právami a základnými slobodami. K prvému okruhu za-
raďuje tie práva, ktoré človeka charakterizujú ako ľudskú bytosť, napr. právo na život, ne-
dotknuteľnosť osoby, právo na zachovanie ľudskej dôstojnosti, cti, ochrana mena. Vzhľadom
na ich význam sa návrh ústavného zákona pokúša ich vymedziť čo najexaktnejšie vrátane
stanovenia hraníc ich obmedzenia len zákonom. K druhému okruhu patrí napr. sloboda
pohybu a pobytu, sloboda zmýšľania atď.“ 40
* Autor je odborným asistentem na katedře teorie práva a právních učení Právnické fakulty UK v Praze.
Tento text vznikl na základě mého příspěvku na workshopu Výzkumného centra pro lidská práva
Univerzity Karlovy v Praze (projekt č. 204006/2012), který se konal dne 14. června 2012 na pražské
Právnické fakultě.
38 STERN, K. a kol.: Das Staatrecht der Bundesrepublik Deutschland, svazek III/1, Allgemeine Lehren der
Grundrechte. Mnichov: C.H. Beck, 1988, s. 43.
39 Ibid. I v anglické literatuře se můžeme setkat s pojmy stejného obsahu – „human rights“ a „fundamental
rights“, či „constitutional rights“ – viz FLEINER, T., BASTA FLEINER, L. R.: Constitutional Democracy
in a Multicultural and Globalised World. Berlin, Heidelberg: Spinger, 2009, s. 135. Jedná se však zejména
o překlady děl z německého jazyka, nejde tedy o původní anglicky psaná díla.
40 Stenozáznam projevu F. Mikloška je dostupný na internetu:
stenprot/011schuz/s011003.htm.