26 / 124
24
práv v moderní společnosti lze odkázat na kapitolu
J. Kysely
v monografii
A. Gerlocha
,
P. Šturmy
a kol.:
Ochrana základních práv na počátku 21. století
.
60
Jedním ze specifik aplikace lidských práv v ústavním právu je řešení jejich kolize na-
vzájem anebo kolize těchto práv a veřejných zájmů pomocí principu proporcionality.
61
S tím souvisí další specifikum základních práv, které popisuje ve své teorii současný
německý právní filosof
Robert Alexy
. Podle něho vystupují lidská práva v mnohých
případech jako právní principy, které jsou způsobilé poměřování.
62
Ve své knize
Teorie
základních práv
tak
R. Alexy
rozvíjí tezi o příkazech k optimalizaci, které lidská práva
představují.
63
Optimalizace znamená, že aplikujeme-li lidská práva, vždy musíme usilovat o je-
jich maximální realizaci, jinými slovy v situaci jejich omezení musí být tato omezení
minimální. Prostředek, jakým lze dospět k minimalizaci omezování základních práv
v případě jejich kolize navzájem anebo v případě kolize s ústavně chráněným veřejným
zájmem, je pak aplikace výše zmíněného principu proporcionality.
Další významnou teoretickoprávní koncepcí základních práv je jejich duální pova-
ha – tj. povaha základních práv jakožto subjektivního práva stejně jako objektivního
práva. Je nepochybné, že o základních právech se nejčastěji hovoří jako o subjektivních
právech,
64
které má jednotlivec proti veřejné moci. Takto bývaly tradičně práva a svo-
body chápány.
65
Za předchůdce soudobé koncepce základních práv jsou považovány
různé výsady a privilegia, která bývala udělována panovníky poddaným
66
a měla rov-
něž povahu subjektivních práv.
60
KYSELA, J.: V suterénu teorie lidských práv. In: GERLOCH, A., ŠTURMA, P. a kol.:
Ochrana
základních práv a svobod v proměnách práva na počátku 21. století v českém, evropském a mezinárodním
kontextu.
Praha: Auditorium, 2011, str. 86-98.
61
K tomu viz ONDŘEJEK, P.: Princip proporcionality a další modely řešení kolizí základních práv.
Jurisprudence
, č. 1, 2012, roč. 21, s. 13-21, KOSAŘ, D.: Kolize základních práv v judikatuře Ústavního
soudu ČR.
Jurisprudence
, č. 1, 2008, s. 3-19. Ze zahraniční literatury nejpodrobněji viz BARAK, A.:
Proportionality. Constitutional Rights and Their Limitations.
Cambridge: Cambridge University Press,
2012 (překl. KALIR, D., hebrejský orig.: Nevo Publishing, 2010).
62
ONDŘEJEK, P.: op. cit., s. 13.
63
ALEXY, R.:
A Theory of Constitutional Rights
. Oxford : Oxford University Press 2002 (překlad J. Rivers,
orig.:
Theorie der Grundrechte
. 3. vyd., Frankfurt am Main 1986), s. 188: „
Ústřední tezí této knihy, bez
ohledu na její více nebo méně přesné formulace, je, že ústavní práva jsou principy a principy jsou příkazy
k optimalizaci
.“
64
Pro účely tohoto příspěvku se přidržíme definice v české právní teorii – míra možnosti subjektu chovat se
způsobem, který je předvídaný objektivním právem (viz GERLOCH, A.:
Teorie práva
. 4. vydání. Plzeň:
Aleš Čeněk, 2007, s. 21). Samotný popis teorií subjektivních práv by vystačil na samostatný příspěvek.
Viz přehledně k této problematice zejm.: KAMM, Frances M.: Rights, In: COLEMAN, J., SHAPIRO, S.
(eds.):
The Oxford Handbook of Jurisprudence and Philosophy of Law
. Oxford: Oxford University Press,
2002, s. 476-513.
65
E. Wagnerová poukazuje na souvislost pojetí základních práv jako subjektivních práv a Jellinekovy
koncepce negativního statusu jednotlivce – viz WAGNEROVÁ, E. a kol.: op. cit., str. 10.
66
STERN, K. a kol.: op. cit., s. 57 a násl.