30 / 124
28
Pokud bychom přijali hodnotovou interpretaci svobody projevu, vycházeje z tezí
E.-W. Böckenfördeho
, vnímali bychom tuto svobodu jako jednu z ústavně aprobova-
ných hodnot, které jsou ve vzájemné kolizi.
82
Takovéto pojetí zjevně akcentuje objek-
tivně právní dimenzi základního práva před jeho dimenzí subjektivního práva.
83
Svoboda je v tomto pojetí vykládána na rozdíl od liberální teorie jako svoboda pozi-
tivní, tedy svobodou
k
realizaci určité ústavní hodnoty.
84
Veřejné zájmy ve společnosti
(například ochrana mravnosti či veřejného pořádku) jsou v tomto pojetí vnímány jako
prima facie
rovnocenné hodnoty ve vztahu k základním právům, mohou tedy převá-
žit nad svobodou projevu novináře. Omezení této svobody při hodnotovém pohledu
na lidská práva je tak daleko pravděpodobnější, než v případě přijetí liberální koncepce
lidských práv.
Na těchto třech příkladech lze tedy shrnout, že teorie základních práv mohou vý-
znamně ovlivnit jejich výklad. Logicky se lze nyní ptát, podle čeho má interpret roz-
hodnout, jakou teorii základních práv při interpretaci použije? Je zřejmé, že vzhledem
k významu, jaký mají tyto teorie pro interpretaci základních práv, nemůže si tuto teorii
zvolit podle své preference. Správná teorie interpretace základních práv by měla být
patrná z celkového kontextu ústavy daného státu, protože úzce souvisí s charakterem
státu, vztahem jednotlivce ke společnosti a odráží konkrétní ústavní identitu státu.
85
ͱ. Závěr
Podle klasika učení o lidských právech
N. Bobbia
je největším současným problé-
mem nikoliv otázka ospravedlnění lidských práv, nýbrž zajištění jejich prosazování,
zejména ve státech, kde jsou popírána.
86
Skutečnost, že současná právní věda se stále
zabývá teorií lidských práv, značí, že ji nelze považovat za bezvýznamnou či překona-
nou záležitost.
87
Výše zmíněný švýcarský autor
Matthias Mahlmann
zmiňuje i další teorie základních
práv, vycházející obvykle z obecné teorie práva různých právních teoretiků (např. dis-
kurzivní teorii
J. Habermase
, či systémovou teorii
N. Luhmanna
).
88
Jako argument ve prospěch zkoumání teorií lze poukázat i na skutečnost, že právě
při hledání možnosti ochrany základních práv se bez teorií neobejdeme, stejně jako při
interpretaci obtížných případů aplikace práva.
A. Sen
hovoří o problému prosazování
práv nikoliv pouze ve vztahu k rozvojovým státům, nýbrž i vyspělým zemím – stačí
82
BÖCKENFÖRDE, E.-W.: op. cit., s. 131.
83
WAGNEROVÁ, E.: op. cit. sub. 76, s. 219.
84
K pojmu pozitivní svobody viz BERLIN, I.: op. cit., s. 230 a násl.
85
BÖCKENFÖRDE, E.-W.: op. cit., s. 141.
86
BOBBIO, N.:
The Age of Rights
. Cambridge, Malden: Polity Press, 1996 (překl. CAMERON A., orig.:
L´età dei diritti
. Guilio Einaudi 1990), str. 10.
87
Tento názor však obecně sdílen není, např. dle E. Wagnerové představují teorie základních práv již dnes
do značné míry překonanou koncepci, prosazuje např. E. Wagnerová – viz WAGNEROVÁ, E. a kol.:
op. cit., s. 10.
88
MAHLMANN, M.: op. cit., s. 469.