34 / 124
32
Evropské unie, vzbudil rozporuplné reakce
103
a je nutné jej proto podrobit kritickému
hodnocení.
ͭ. Výhrady vůči metodologii a argumentační přesvědčivosti při vytváření
nového mechanismu ochrany lidských práv
Nové mechanismy ochrany lidských práv, dokonce nová lidská práva, mohou být
uvedeny v život různými způsoby.
104
Velmi zjednodušeně lze rozlišit z pozitivistického
hlediska revoluční zakotvení požadavků majících lidskoprávní charakter ve formál-
ních pramenech vnitrostátního nebo mezinárodního práva, a na druhé straně evoluční
proces prosazování nových požadavků skrze doktrínu, soft-law anebo soudcovskou
činnost (v případech, kdy soudní precedens nemá formálně povahu pramene práva).
Zatímco první zmíněné způsoby staví na pozitivněprávní legalitě – lidská práva výslov-
ně zakotvena v pramenech práva musejí být chráněna stejně, jako jsou dodržovány jiné
platné právní normy, druhá skupina až do své pozitivizace v právním smyslu operuje
především s argumenty legitimity, na jejichž přesvědčivost by měly být kladeny mno-
hem vyšší nároky vzhledem k názorovému pluralismu tvořícímu jeden z pilířů demo-
kracie, jak bude podrobněji rozebráno dále. To ovšem nezpochybňuje, že existující
lidskoprávní katalogy jsou postaveny právě na předchozích filosofických, historických
a dalších „nepozitivistických“ základech.
Předmětný Heidelberský návrh sám sebe charakterizuje ambivalentně: na jedné
straně odmítá, že by jakkoliv rozšiřoval působnost platného evropského práva, jak je
zakotveno v primárních pramenech evropského práva, na straně druhé autoři výslovně
„nabízejí“ Soudnímu dvoru EU více pro-aktivní (ve smyslu pro-lidskoprávní) inter-
pretaci zakládajících smluv.
105
Tento postup odpovídá koncepci tzv. živé ústavy (angl.
living constitution
), podle níž by nová, resp. mladší generace představující moc ústa-
vodárnou neměla být vázána předchozím, byť ustáleným, výkladem.
106
Avšak přelo-
mové důsledky, které by přijetí uvedeného návrhu mělo nejenom pro systém ochrany
lidských práv, nutně vybízejí k pozornému zkoumání správnosti a korektnosti použití
výchozích argumentů. Především jde o tvrzení založená na
spojení dvou množin jednot-
livě nekontroverzních základních práv
: obecného politického práva na svobodu projevu
a zvláštních práv občanů Evropské unie. Ochrana prvního jmenovaného vzhledem
k dlouhé historické tradici, zakotvení v ústavách a mezinárodních smlouvách, jakož
i rozvinuté judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, bezpochyby představuje
platný závazek jak při aplikaci evropského práva, tak v ryze vnitrostátních situacích
členských států Evropské unie. Zvláštní práva vyplývající z občanství Evropské unie
103
Srov. diskuse na webu verfassungsblog z poznámky č. 95.
104
K tématu vzniku ochrany nových lidských práv existuje rozsáhlá literatura, není však vlastním předmě-
tem našeho zkoumání.
105
VON BOGDANDY et al.: op. cit., s. 491.
106
Ke sporu originalismu a teorie living constitution viz např. WHITTINGTON, Keith E.:
Constitutional
Interpretation. Textual Meaning, Original Intent, and Judicial Review.
University Press of Kansas, Kansas,
1999. Knihu recenzoval Pavel Ondřejek v Časopise pro právní vědu a praxi č. 1/2012, s. 95 a n.