22 / 124
20
Podobně se k terminologii druhé hlavy Listiny staví i společný zpravodaj výbo-
rů Sněmovny národů Federálního shromáždění a pozdější soudce českého Ústavního
soudu
V. Ševčík
: „
V hlavě druhé upravuje Listina lidská práva a svobody, která vzhledem
k její povaze jsou pokládána za základní. Celá materie je zde rozdělena do dvou oddílů,
z nichž první upravuje základní lidská práva a svobody a druhý práva politická. Odlišná
terminologie názvu hlavy a v názvu prvního oddílu není náhodná. Jí se chce vyjádřit spíš
osobnostní charakter práv a svobod v oddílu prvním, zatímco politická práva, upravená
ve druhém oddílu jako práva, jsou spíše kolektivní a spolu s nimi ve svém souhrnu vytváří
lidská práva a základní svobody
.“
41
Z výše podaných vysvětlení lze dospět k názoru, že při vzniku Listiny byl pojem
„základních“ práv používán v kontextu těch lidských práv, která jsou považována za zá-
sadní, a tedy hodna ústavní ochrany. Pojem „základní lidská práva“ je pak podmnožina
těchto práv, která se vztahují k jednotlivci (jakožto individuu), a odlišují se tak od práv
kolektivních.
Přes terminologickou přesnost německé doktríny je třeba zdůraznit, že odlišování
lidských a základních práv je typické právě pro německou právní vědu, nikoliv však
univerzálně. Jiné právní řády totiž operují s vlastní terminologií; klasickým příkladem
je mezinárodní právo veřejné, které operuje nejčastěji s obecným pojmem lidských
práv
(human rights, Menschenrechte, droits de l’homme)
, nikoliv s pojmem práv základ-
ních, která jsou chráněna na úrovni států.
42
Závěrem lze souhlasit s
J. Boguszakem
, že je účelné v úvodu charakterizovat, který
pojem lidských práv máme na mysli –
J. Boguszak
se přidržuje Listiny, když za lidská
práva v užším slova smyslu označuje ta práva, která jsou uvedena v hlavě druhé LZPS.
43
Pokud jde o distinkci pojmů „právo“ a „svoboda“ – zde lze odkázat na klasické dílo
amerického teoretika
Wesley Newcomb Hohfelda
. Ten se proslavil svým úsilím o redukci
všech právních pojmů a kategorií na nejmenší strukturální prvky. Věřil, že analýzou
právních pojmů lze dospět k řešení všech praktických problémů v právu.
44
Hohfeldovo
stěžejní dílo je obsaženo v článku
Fundamental Legal Conceptions as Applied in Legal
Reasoning
.
45
41
Stenozáznam projevu V. Ševčíka je dostupný na internetu:
http://www.psp.cz/eknih/1990fs/slsn/stenprot/011schuz/s011004.htm.
42
Viz STERN, K.: Idee der Menschenrechte und Positivität der Grundrechte. In: ISENSEE, J.,
KIRCHHOF, P. (eds.):
Handbuch des Staatsrechts der Bundesrepublik Deutschland
, Heidelberg: C. F.
Müller Juristische Verlag, 2000, s. 35 a násl.
43
BOGUSZAK, J.: Diferenciace lidských práv.
Právník
, č. 3, 2000, s. 254.
44
HARRIS, J. W.:
Legal Philosophies
. 2. vyd., London: Butterworth, 1997, str. 84.
45
Poprvé publikováno ve dvou samostatných článcích na stránkách časopisu
Yale Law Journal
, roč. 23,
1913 (s. 15-50) a roč. 26, 1917 (s. 710-770).