21
V tomto díle představil
Hohfeld
dvě čtveřice pojmů, mezi nimiž existují logické
vztahy. Těmito pojmy byly:
právo (right)
povinnost (duty)
výsada (privilege)
absence práva (no-right)
a dále:
pravomoc (power)
odpovědnost (liability)
imunita (immunity)
absence odpovědnosti (disability)
Z
Hohfeldovy
analýzy právních pojmů se pro účely úvah o lidských právech budeme
věnovat odlišení „práva“ a „výsady“. Pojem „výsady“ by podle mnohých autorů bylo
přesnější označovat jako „svoboda“.
46
Odlišování práv a svobod v
Hohfeldově
pojetí může být dnes předmětem mnohých
kontroverzí.
První kritikou odlišování práv a svobod je teze o jednotě a nedělitelnosti základních
práv.
47
Vzhledem k tomu, že z uznání odlišného charakteru práv a svobod neplyne teze
o přednosti jedné této skupiny před druhou, jedná se podle mého názoru o argument,
který distinkci práv a svobod nevyvrací.
Složitější argument spočívá v pohledu na různý obsah právních vztahů, který je upra-
ven základními právy, které mají na jedné straně povahu
Hohfeldových
práv a na druhé
straně svobod. Z právně teoretického hlediska vzbuzuje pochybnost zejména katego-
rie absence práv (
no-right
), jakožto párová kategorie k pojmu svobody (resp. výsady
v
Hohfeldově
terminologii). Tuto absenci práva lze totiž vykládat rovněž jako povinnost
zdržet se určitého jednání.
48
Přijmeme-li tuto, zdá se převažující, terminologii v otázce
chování právních subjektů, pak můžeme pojem práv a svobod odlišovat rovněž tak, že
právu odpovídá povinnost spočívající v nutnosti aktivní činnosti, svobodě pak povin-
nost spočívající ve zdržení se aktivní činnosti.
49
Ani toto odlišení však zcela neobstojí
z hlediska soudobé aplikace základních práv. V současnosti totiž i klasická „negativní“
práva bývají interpretována tak, že zahrnují povinnosti státu aktivně práva naplňovat či
46
Viz. HARRIS, J. W.: op. cit., s. 87.
47
KRATOCHVÍL, J.:
Sociální práva v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a mezinárodním paktu
o občanských a politických právech
. Praha: Právnická fakulta UK, 2010, s. 23, odkazující mimo jiné
na Vídeňskou deklaraci a akční program z 12. července 1993
(„all human rights are universal, indivisible,
and interrelated“)
. Viz též kapitola 1. Úvod: teorie a politika lidských práv prof. Šturmy.
48
V reakci na mou prezentaci mne na tento problém upozornil Dr. J. Wintr, jemuž bych chtěl poděkovat.
49
Viz GERLOCH, A.:
Teorie práva
. 4. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, s. 166-167.