Table of Contents Table of Contents
Previous Page  183 / 284 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 183 / 284 Next Page
Page Background

181

navzdory skutečnosti, že existují určité precedenty a právní doktrína na podporu shle-

dání odpovědnosti. V poslední době lze zejména ve francouzské, italské

906

i německé

judikatuře vysledovat renesanci tohoto znaku.

907

Shodně význam znaku „nesení jaké-

hokoliv podnikatelského rizika“ zdůrazňuje též bod 13 písm. b) Doporučení. Poukázat

lze též na význam tohoto znaku ve výkladu pojmu závislá činnost pro účely daně z pří-

jmu fyzických osob.

908

Zaměstnanci použití zaměstnavatelem k výkonu činnosti sami za škodu způsobe-

nou jiným osobám při výkonu této činnosti neodpovídají; jejich odpovědnost podle

pracovněprávních předpisů však není tímto ustanovením dotčena. Nerozhoduje při-

tom postavení těchto zaměstnanců ve vnitřní hierarchii.

909

Protiprávní úkon použitých

osob může spočívat v porušení určité konkrétní právní povinnosti, právě tak jako v po-

rušení obecné prevenční povinnosti podle ust. § 415 občanského zákoníku. Takový

protiprávní úkon se přičítá zaměstnavateli, takže za takto způsobenou škodu odpovídá

poškozenému přímo zaměstnavatel. I když pracovněprávní odpovědnost zaměstnance

není dotčena, její koncepce je odlišná od odpovědnosti občanskoprávní. Tak přede-

vším reparační funkce je potlačena ve prospěch funkce prevenční a sankční. Jedním

z hlavních důvodů je ochrana alimentační funkce mzdy zaměstnance.

Vznikne-li naopak při výkonu práce škoda zaměstnanci, má tento zaměstnanec, při

splnění podmínek stanovených právními předpisy, právo volby mezi odpovědnými

subjekty (tj. skutečným škůdcem a zaměstnavatelem). Bude-li zaměstnanec požadovat

škodu (třeba proto, že to považuje za výhodnější) po svém zaměstnavateli, nemůže

zaměstnavatel poukazovat na to, že škodu způsobil svým zaviněním někdo jiný, a musí

škodu poškozenému zaměstnanci uhradit. Po úhradě nároku zaměstnance na náhradu

škody vznikne zaměstnavateli právo na náhradu vůči tomu, kdo za škodu odpovídá

podle občanského zákoníku (srov. ust. § 384 ZP).

910

906

Srov. mimo jiné rozhodnutí Corte di Cassazione ze dne 24. 2. 2006, č. 4171, Giust civ mass 2006, 2 a ze

dne 24. 2. 2004, č. 20669, D&G 2004, 45.

907

K odpovědnosti jako klíčovému znaku se obrátily též malajské soudy v Inchcape (M) Holdings Bhd v R

B Gray (1985) 2 MLJ 297.

908

D-285, Pokyn k aplikaci § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších a vy-

mezení tzv. závislé činnosti, čj.: 53/79 983/2005-532, uveřejněn ve Finančním zpravodaji 2005, č. 9, str. 819.

909

Srov. Švestka a kol.: Občanský zákoník I, II, 2. vydání, 2009, str. 1209.

910

Rozsah tohoto regresního nároku je dán rozsahem plnění, které by poškozený zaměstnanec obdržel

podle občanského zákoníku, kdyby škodu požadoval od subjektu odpovědného podle občanského záko-

níku, což nemusí být vždy shodné s nároky podle zákoníku práce. Blíže Bělina, M. a kol.: Zákoník práce,

komentář, Praha, C.H. Beck 2008, k ust. § 384.