180
XVI. NA ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNAVATELE
Byť ZP od 1. 1. 2012 nepovažuje výkon práce na odpovědnost zaměstnavatele za znak
závislé práce dle ust. § 2 odst. 1 ZP,
897
konkrétní právní úprava stále s výkonem závislé
práce spojuje omezenou odpovědnost, jak vyplývá především z ust. § 420 občanského
zákoníku a § 2 odst. 2 ZP. Nejinak tomu je i v kontrolní praxi.
898
Argument uvedený
navrhovatelem novely ZP pro vypuštění tohoto znaku (jedná se o podmínku výkonu
závislé práce, nikoliv její znak)
899
opomíjí skutečnost, že rozsah a míra odpovědnosti
za neodvedenou práci či nekvalitně odvedenou práci byla v nejen v Českých zemích
historicky typickým podpůrným znakem pojmu zaměstnance, služebního poměru
i výkonu nesamostatné, závislé práce i závislé činnosti.
900
Již z podkladových materiálů třetí dílčí novely OZO vyplývalo, že zaměstnanec sice
odpovídá za péči (později řádný výkon práce), nikoliv však za zdar či nezdar práce.
901
Výsledek práce jde na vrub zaměstnavatele.
902
Argument, že se jedná o následek (pod-
mínku) výkonu závislé práce, opomíjí obvyklou zkušenost, že smluvní strany zahrnu-
jí určení míry odpovědnosti do svých úvah o konkrétní podobě smluvního vztahu.
Odpovědnost totiž ovlivňuje míru potenciálního zisku. Nese-li pracovník při výkonu
práce podnikatelského riziko, svědčí tato skutečnost pro nedostatek závislosti na zaměst-
navateli. Riziko zaměstnavatele spojené s nedostavením se očekávaného výsledku práce,
použije-li k jejímu výkonu své zaměstnance, je možné naopak chápat jako protiklad zá-
vislosti zaměstnance.
903
Pokud by naopak smluvní strana převzala též odpovědnost např.
za jakost, jednalo se, pokud byl smluven konkrétní výsledek práce, o smlouvu o dílo.
904
Koncepci odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnancem se do-
stalo též mezinárodního uznání. Zmínit lze především rozsudek ESLP ve věci Codarcea
v. Rumunsko ze dne 2 června 2009,
905
v němž ESLP konstatoval, že rumunské soudy
odmítly uznat odpovědnost nemocnice v Targu Mures za jednání svého zaměstnance
897
Srov. stejnou připravenou změnu slovenské úpravy, vládny návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa
zákon č. 311/2001 Z. z. Zákonník práce v znení neskorších predpisov a ktorým sa menia a dopĺňajú
niektoré zákony, tisk č. 186, Národná rada SR, 2012, zvláštní část důvodové zprávy, komentář k bodu 2.
898
Srov. rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 11. 6. 2012, č.j. 1945/1.30/12/14.3, str. 1 a násl.
V rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 4. 6. 2012, č.j. 1797/1.30/12/14.3, str. 4 však pra-
covník v rámci své obrany uvedl, že koná práci kuchařky na vlastní odpovědnost. Kontrolní orgán se
bohužel s tímto argumentem dostatečně nevypořádal, přestože pracovníka označil za zaměstnance.
899
Tisk 411 PS P ČR, zvláštní část důvodové zprávy, bod 4, str. 116.
900
Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 4. 2010, sp. zn. 1 Afs 126/2009-73, bod 60
nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2011, č.j. 1 Afs 53/2011, bod 28 a násl.
901
Srov. např. Hlaváček, J.: Přehled judikatury pracovního práva za rok 1930, str. 57 a 58.
902
Mayer, R.: Lehrbuch des Bürgerlichen Rechtes, II. svazek, 3. kniha, Recht der Schuldverhältnisse,
Reichenberg, Verlag von Gebrüder Stiepel Ges. M.B.H. 1922, str. 231. Z recentních publikací Pelc, V.:
Zákon o dani z příjmů. Komentář, 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, str. 149.
903
Viz Richardi, R., Fischinger, Philipp S.: Kommentar zumBürgerlichenGesetzbuchmit Einführungsgesetz und
Nebengesetzen, Berlin, Sellier/De Gruyter 2011, str. 9.
904
Srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích 10 Ca 3/2003.
905
Ke stížnosti 31675/04.