180 / 284
178
účet.
889
Zaměstnanec totiž v souladu se zákazem přenášet riziko z výkonu závislé práce
dle ust. § 346b odst. 2 ZP není povinen se finančně podílet na plnění zaměstnavate-
lových úkolů, na riziku jeho podnikání. Obvykle k tomu ani nemá potřebné zdroje.
Koná-li pak pracovník práci s pomocí nástrojů, materiálu či strojů dodaných nebo
investic realizovaných zadavatelem práce, v ochranných pomůckách či stejnokroji se
znakem zadavatele práce, nasvědčuje tato skutečnost existenci výkonu závislé práce.
Bezúplatné zapůjčení vlastních prostředků k výkonu cizí výdělečné činnosti totiž není
obvyklým způsobem chování podnikatele.
890
Zaměstnanec proto obvykle nemá ani vlast-
ní pracoviště či místo podnikání.
Pracovní právo chrání zaměstnance před majetkovou účastí v některých případech
absolutně,
891
v jiných případech umožňuje majetkovou spoluúčast s určitými omezení-
mi.
892
Zaměstnanec může být povinen, na základě předchozí dohody, použít k výkonu
práce vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů potřebných k výkonu práce,
893
zaměstnavatel je však zásadně v takovém případě povinen poskytovat zaměstnanci ná-
hradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce. Poměrně výjimečná je
úprava pedagogických pracovníků,
894
kteří v případě, že jim náklady vzniknou výlučně
v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele, nemají
nárok na úhradu (refundaci) těchto nákladů ze strany zaměstnavatele, neboť se tyto ná-
klady nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce. Tyto náklady
si hradí pedagogický pracovník sám, není-li dohodnuto jinak.
895
889
Srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 14. 2. 2002, sp. zn. 30 Ca 335/1999.
890
Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. února 2007, čj. 5 Afs 71/2006-91. V daném
případě, který soud následně posoudil jako pracovněprávní, pracovnice konaly práci v prostorách spo-
lečnosti bez nájemního či jiného vztahu k místu výkonu práce, pro kterou běžně bezplatně a bez jaké-
koliv odpovědnosti podobné odpovědnosti vlastníka, nájemce či vypůjčitele využívaly majetek a zařízení
společnosti. V rámci svého plnění poskytovaly jen svou vlastní práci (v sídle společnosti, na PC , pomocí
software, jež byl majetkem společnosti, která hradila i jeho aktualizaci, na provozní náklady společnosti).
891
Zaměstnavatel např. nemůže po zaměstnanci požadovat složení kauce při sjednávání pracovního poměru.
892
Tak např. zaměstnanec se může na základě dohody finančně podílet na nákladech svého vzdělávání,
zvyšování či prohlubování kvalifikace.
893
Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Cz 90/70, kde soud judikoval:
„Skutečnost, že pracovník
při plnění pracovních úkolů používá vlastní výrobní prostředek nebo pracovní nástroj, sama o sobě nebrání
vzniku pracovněprávního vztahu. Může tedy být předmětem pracovní smlouvy nebo dohody o pracích, vy-
konávaných mimo pracovní poměr, činnost pracovníka spočívající ve stěhování, přibližování a odvozu dřeva
z lesa jeho vlastním koňským potahem.“
894
Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně
pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného,
kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu (tzv. přímá pedago-
gická činnost); je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem stá-
tu, nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu
nebo není-li zaměstnancem státu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává pří-
mou pedagogickou činnost v zařízeních sociálních služeb. Zákon č. 198/2012 Sb. kterým se mění zákon
č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
s účinností od 1. 9. 2012 nahradí slova „speciálně pedagogickou“ slovem „speciálněpedagogickou“.
895
Srov. ust. § 22a zákona o pedagogických pracovnících.