190 / 284
188
činnosti (typicky práce vykonávaná na jednom místě výhradně pro jednoho zaměst-
navatele) a také z toho, že se bude jednat o činnost dlouhodobou a pokud k uzavření
pracovněprávního vztahu mělo dojít především v zájmu osoby tuto činnost vykoná-
vající, jejíž právní sféru neuzavření tohoto vztahu v konečném důsledku poškozuje.
941
Ústavní soud pak doplnil jako další indicie svědčící pro závislou činnost povinnost
řídit se organizačním řádem navrhovatelky a pokyny jejího ředitele, dodržovat právní
a jiné předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, účastnit se škole-
ní či jiných podobných akcí uložených navrhovatelkou.
942
Naopak o závislou činnost
zpravidla nejde, jedná-li se o specializovanou činnost vykonávanou pouze krátkodobě
či nesoustavně, jejíž výkon je podmíněn faktory do značné míry nezávislými na vůli
zadavatele (např. sezónní práce, práce závislé na počasí, práce podmíněné realizací jed-
norázově získané zakázky apod.).
943
Na nastíněný vývoj judikatury reagovalo též Ministerstvo financí a přijalo prováděcí
pokyn,
944
v němž za podstatný znak závislé činnosti ve smyslu zákona o dani z přijmů
označilo skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem,
na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka, ale naopak podle pokynů toho,
kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí (plátce).
945
Závislou činností je činnost sku-
tečně závislá na osobě plátce, což je nutno zjišťovat z povahy vykonávané činnosti,
okolnostmi, za kterých je tato práce vykonávána a ze zájmu obou smluvních stran za-
941
Nejvyšší správní soud rozsudek č. j. 2 Afs 62/2004-70. Dále srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 14. prosince 2006, čj. 7 Afs 142/2005-67, kde soud identifikoval znaky závislé práce. V uvede-
né kauze objednatel podnikající v oboru stavebnictví realizoval stavební činnost s pracovníky, s nimiž
na období jednoho roku uzavíral, ať již písemně nebo ústně, smlouvy o dílo. Předmětem plnění těchto
smluv byly výkopové, obkladačské, bourací, tesařské a jiné stavební práce. Jak vyplynulo ze svědeckých
výpovědí těchto pracovníků, držitelů živnostenských listů, pracovali jen pro stavební firmu stěžovatele.
Objednatel jim zadával konkrétní práci, kterou kontroloval a hotovou pak přebíral některý z jednatelů
objednatele. Odměna za práci byla objednatelem hrazena měsíčně, výjimečně jednou za dva měsíce, a to
na základě faktur vystavených jednotlivými pracovníky.
942
Tak usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 410/01.
943
Nejvyšší správní soud rozsudek č. j. 2 Afs 62/2004-70. Dále např. rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 27. července 2006, čj. 2 Afs 173/2005-69. V předmětném případě plátcem příjmů a jeho smluv-
ními partnery sjednávali smlouvy o dílo, na jejichž základě pak byly vykonávány těžařské a pěstební
práce v lese. Objednatel ústně určoval místo, kde budou práce provedeny, jelikož smlouvy o dílo byly
rámcové a jednotliví smluvní partneři se tak řídili při provádění sjednaných prací pokyny objednatele.
Smluvní partneři používali vlastní ochranné pomůcky a do místa provedení díla se sami dopravovali.
Navíc nesli odpovědnost i po předání díla, vedli evidenci provedeného díla, kterou za účasti objednatele
srovnávali se skutečným stavem. Smluvní partneři podnikali soustavně a samostatně, dobu provádění
díla i přestávky si určovali sami a dílo prováděli na vlastní náklady. Objednatel dodával zhotovitelům
pouze pěstitelský materiál a postřik. Někteří ze smluvních partnerů objednatele dokonce dle jeho tvrzení
měli provádět práce i pro jiné subjekty než pro něho. Odběratel dále tvrdil, že smluvní partneři sami
trvali na jiném vztahu, než je vztah pracovněprávní.
944
D-285, Pokyn k aplikaci § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
a vymezení tzv. závislé činnosti, čj.: 53/79 983/2005-532, uveřejněn ve Finančním zpravodaji 2005,
č. 9, str. 819.
945
Shodně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. prosince 2006, čj. 7 Afs 142/2005-67.